Vánoční hvězda
Vánoce přímo zbožňoval! Jako všichni malí kouzelníci. Tenhle rok, kdy se to všechno seběhlo, je samozřejmě zbožňuje taky, ale už není malý kouzelník. Vánoce vždycky začínaly strašně dlouhým nákupem. Kolem obchodů, kde to všechno zvonilo a cinkalo a vonělo a zpívalo koledy, se prodírali šíleným davem lidí a on se musel pokaždé držet za hábit některého z rodičů. Tyhle Vánoce už nemusí, velcí už se za hábit rodičů nedrží a jemu je už šest! Teda pět, ale občas si rok přidá, protože hrozně rád ukazuje oběma rukama a i když mu vysvětlili jak ukázat pět oběma, vždycky to zapomene. Takže zkrátka nemusí. Teda nemusí, asi by měl, ale utekl jim. To není v takovém davu nic těžkého, stačí pod někým podběhnout, za kohosi zatočit, před kýmsi uskočit a rodiče jsou ti tam. Stejně...
Princova růže
Jednoho dne při východu slunce přišla jsem, ani nevím odkud. Parádila jsem se a krášlila dřív, než jsem tě potkala. Abys až mě uvidíš, až mě jenom poznáš, aby ses mi celý dal. Už tehdy jsem tě potřebovala, abys mě chránil. Protože jenom ve tvé dlani jsem mohla najít teplo, abych mohla kvést. Kvést jenom pro Tebe a jenom Tvojí být. Pamatuji si ten den, kdy jsem se vzbudila a vedle mě jsi byl ty. Styděla jsem se. A cítila se hloupě. A dnes tomu sama nerozumím. Proč jsem tě vlastní pýchou zranila a omlouvám se. Omlouvám se za to, že jsem lhala, za to, že jsem ti křivdila. A dnes už není důležité, že jsem tě milovala, že jsi pro mě byl vším, v co jsem věřila. Odejdi v poklidu. Nechej mě tu. Nechej mě tu samotnou. Protože si to zasloužím. Jdi a buď šťastný. A kdyby se...
Hořkosladce – druhá část
Poté čas stékal tiše jako pramínky studánky. Rusovláska téměř nevnímala tatínkova starostlivá slova, objetí babičky, letmé políbení dědy. Vnímala pouze strach, strach ze stále otevřených ran pečlivě schovaných v rukávech šedivé mikiny. Proplouvala úsměvy, chutí pražené kávy, poštěkáváním svého milovaného mazlíčka – jezevčíka Erarda. „V černé mi připomínáš prababičku,“ zamrkala stařenka, „chodívala zahalená do neprůhledných hábitů přímo mezi stoleté duby v sadu za chalupou. Vracela se s košíkem provoněným květy bylin, ze kterých nám dělávala čaj.“ Dívka stále neposlouchala. „A co ten tvůj chlapec, Erik?“ zašveholila babička. Erik. Během těch zvláštních tří dnů si na něho vůbec nevzpomněla. Jako kdyby láska přes všechnu...
Jarní konverze
Ať rouhač, či ateista (jde o úhel pohledu), dozajista nečistá teď modlím se o jaro. Žadoním jak malá holka (prý jsem jí kdysi byla) o špetku slunka, co z písní pana Kryla zbyla. A ač nevěřím na zázraky (nebo to aspoň tvrdím), není čas na rozpaky, teď je ho potřeba, vím – přijde!
Romance
Začalo to setkáním? Nebo to byl první pohled? Myslím, že to se jenom v pohádkách stává, že se dívka zamiluje do neznámého a neznámý už jí své srdce dává. Prvně, když jsem tě uviděla, byl jsi pro mě neznámým. Však jiskřička naděje ve mně zablikala, že z neznámého se pro mě můžeš stát vším. První schůzky, první slova, první doteky a rostoucí láska. Netrvá to dlouho a z lásky je plamen veliký. Srdce buší, oči se rozšíří a člověk už slibuje lásku na věky. Je to krásné a děje se to od věků. Zamilovanost opěvovalo tolik básníků, kolik obrazů a příběhů ukazuje lásku v mnoha barvách. A jsou to slova proplétající se ve všech dobách: Miluji tě, mám tě rád a jenom s tebou chci sdílet všechno zlé i dobré až do smrti. A po smrti, která nás nerozdělí, navždy v jedno zůstaneme...
Subsalixské Vánoce
Rok se s rokem sešel a jen za pár dní se vrba opět rozsvítí vánoční září a vydá dárky, které jste pod ní nechali.I když závěje sněhu letos čekat nemůžeme, není to důvod, proč klopit hlavu. Vánoční radost je totiž skrytá jinde – v myšlenkách. Kouzlo Vánoc se skrývá v každé hřejivé myšlence, kterou věnujeme našim blízkým, těm, na kterých nám záleží. A co může u srdce zahřát více než dárek vlastníma rukama, vlastními schopnostmi vytvořený? A proto jako již tradičně posílejte svá básnická či prozaická dílka v dárkovém balení přes soutěž Subsalixské Vánoce, aby si je ti, kteří jsou pro vás důležití, mohli na Štědrý den pod ozdobenou vrbou rozbalit. Více informací naleznete v...
Labyrint života
Tuláci opět bloudí V labyrintech lásky Který konec je ten pravý Snad mohla bych říct Bez nad sázky Že nikdo vám nepoví Všechny končí slepou uličkou Tak proč hledat východ S krásnou sudičkou Když někdy je tak sladké Nenacházet konec Každý jednou oslepne Z touhy i z poznání Že celý život hledal Začátek i vyznání V bludištích plných lásek Které nikam nevedou
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
