Romance

Začalo to setkáním?
Nebo to byl první pohled?
Myslím, že to se jenom v pohádkách stává,
že se dívka zamiluje do neznámého
a neznámý už jí své srdce dává.

Prvně, když jsem tě uviděla,
byl jsi pro mě neznámým.
Však jiskřička naděje ve mně zablikala,
že z neznámého se pro mě můžeš stát vším.

První schůzky, první slova,
první doteky a rostoucí láska.
Netrvá to dlouho a z lásky je plamen veliký.
Srdce buší, oči se rozšíří a člověk
už slibuje lásku na věky.

Je to krásné a děje se to od věků.
Zamilovanost opěvovalo tolik básníků,
kolik obrazů a příběhů
ukazuje lásku v mnoha barvách.
A jsou to slova proplétající se ve všech dobách:
Miluji tě, mám tě rád
a jenom s tebou chci sdílet všechno zlé i dobré
až do smrti. A po smrti, která nás nerozdělí,
navždy v jedno zůstaneme spojeni.

Každý, kdo pravou lásku má,
ví, že neroste pouze ve slovech,
ale že kus sebe musíš dát
a velký kus z toho druhého si brát.

Naše láska rostla
a s ní i poznání,
že ten druhý v sobě krásu má,
ale také mnohé zranění.

Toužili jsme po přijetí,
slyšet „I s tím špatným Tě přijímám“,
ale od druhého jenom dobré si brát
a nezjistit, co jeden před druhým ukrývá.

Poznali jsme,
že je láska velkým darem,
ale také zadáním.
Každý den je malým krokem
ze sobeckosti k sebeobětování.

Ten druhý je nám zrcadlem,
ve kterém se odráží
nejen moje vnitřní krása,
ale každé selhání.

Měsíce nám ubíhaly,
až se roky přehouply.
Až krize ukázala,
na čem naše láska stojí,
a já jsem pochopila rčení:
„Co tě nezabije, to tě posílí.“

Stojím a jsem živá?
Nebo už mě zabila?
Víru v posílení jsem neměla,
místo toho jsem trosky vztahu viděla.
Jak hluchá, slepá a zraněná
do vnitřního hradu jsem se ukryla.

Nepřijel princ neznámý na bílém koni,
aby mě láskou zahrnul ze svých dlaní
a všechno mi slíbil
a vše mi dal.
Místo toho však každý den
přicházel s láskou na dlani
ten kdysi pro mě neznámý.
Však teď už ten jediný,
který mě mohl vyvést z toho vězení.

Proč je fénix krásný pták?
Protože povstává ze svého popela,
stejně tak je překrásná
láska bolestí a odpuštěním vykoupená.

Co bude, neví nikdo z nás,
mějme však každý naději,
že láska chodí mezi námi
a stojí o ni bojovat.
Ona určitě bez přemlouvání
v našich srdcích zahostí
a naplní náš život krásou milování.