* Velká Vrbová Halloweenská výzva začíná *
Vítejte přátelé. Trvalo to skoro dva roky, ale dočkali jste se! Další má výzva je tu a já už se nemůžu dočkat na to, jak stvoříme společný strašidelný příběh. Pohodlně se usaďte a sledujte, jak autorům pod rukama roste nový příběh. Jen pozor na kalamáře, ať nevylijete inkoust. Byla by ho škoda a navíc mi moc nechutná a mám z něj poté na čas zbarvenou kůru. Nyní mi dovolte představit odvážné autory, kteří se pokusí sepsat Strašidelný příběh. 11. 11. 2022 bude navazovat Amanda Wright – splněno 12. 11. 2022 bude navazovat Princess Star – splněno 13. 11. 2022 bude navazovat Markéta Maky Modřinková – nesplněno 14. 11. 2022 bude navazovat Violetta Amanita Omeleta – splněno 15. 11. 2022 bude navazovat Josefína Koumálková – splněno 16. 11....
O odvaze a přátelství
Další z příběhů, které doposud čítávala jen kolegyně ve svém předmětu. Slečna Theresa Meyers se však rozhodla o příběh podělit i s dalšími čtenáři. -*- Když byl ještě Hugo malý chlapec, přišel během jedné nešťastné události o oba své rodiče. Od té chvíle byl odkázán na život v dětském domově, kde se mu zpočátku příliš nedařilo. Nejdříve se nedokázal s žádným z nových dětí spřátelit. A když už se s někým spřátelil, brzy byli jeho přátelé adoptováni a on o ně přišel. Po několika letech, během kterých se Hugo konečně rozmluvil, se na něj usmálo štěstí a měl se stát adoptovaným. Zalíbil se jednomu mladému páru, který sám děti mít bohužel nemohl. Po několika dnech domlouvání s jeho chůvou mohl konečně dětský domov opustit a užívat si celý svět dle své libosti. Brzy...
Když padají hvězdy
Někdy máme problém vymyslet, jak vypracovat úkol. Jindy je hodina natolik inspirující, že je až líto si zvolit jeden druh vypracování. Slečna Olivia krom obrázku složila i báseň, kterou si nyní můžete přečíst. -*- Uprostřed sametové noci sedíme spolu bez pomoci vjemů co zaměstnají mysl dáváme stále ještě smyl? Sedíme spolu, koukáme nahoru, nebe je plné jasného zázvoru. Hvězdy září, chutnají skořicí, Toť jsou ta naše srdce hořící. Když hvězdy padají, svět se zachvěje, tam kde nebyla, náhle je naděje. Chytni mě za ruku a drž ji pevně, oběma nohama držme se země. Nohy na zemi, hlavu plnou hvězd, tou jedinou nocí nechat se svést. Svítání ukončí protnutí sfér – v tomto okamžiku všechno je...
* Velká Vrbová Halloweenská výzva *
Již potřetí tu bude možnost zapojit se do tvorby společného díla v rámci Vrbové výzvy. A protože jde o výzvu halloweenskou, můžete si být jistí, že to bude pěkně strašidelný zážitek! Ale naše škola je plná odvážných studentů a profesorů, proto věřím, že se ničeho nezaleknete a zúčastníte se ve velkém počtu. -*- UPOZORNĚNÍ!PŘIHLÁSIT SE JE MOŽNÉ POUZE DO STŘEDY 26. 10. 2022! Ne každý ví, co Vrbová výzva obnáší, tak si to pojďme celé zopakovat. Vrba vydá stoslůvku, kterou započne příběh na pokračování. Příběh, který byste měli dopsat právě vy! Co bude vaším úkolem, pokud se rozhodnete zúčastnit? * Dopsat povídku na pokračování. – pokračování bude psáno v komentářích pod úvodní vrbovou stoslůvkou, která bude zveřejněna 31. října. V tu samou dobu bude zveřejněn...
Ples starého obutí
Další báseň z pera slečny Wines je tu pro vás. -*- Na našem dvoře pár starých bot divadlo hraje loutkové. Oděné spoře do rytmu not Tančí jak z báje králové. Netopýr tleská jak komteska kremrolí potěšena. Se sladkou úklonou, ta obuv s dobrými mravy zamává s oponou a loučí se s davy. – – – (Kdo snědl všechny kremrole?!)
Snění
Báseň o lásce, snech a temnotě z pera Morigan Starlight. -*- Ach jak krásné to je, býti zamilován v tento překrásný den. Pod září měsíce a hvězd, kde láska nachází svou oběť. Neboť je to právě láska, která vás dokáže přimět koukat na hvězdy a přát si šťastný konec. Ovšem ne všichni můžeme mít šťastný konec, a tak opět končíme s hlavou vzhůru k obloze, přejíci si ať bolest v našem zlomeném srdci ustane. Ale žádný konec není opravdu konec, a žádné zlomené srdce nezůstane na vždy zlomeným. Proto říkám nikdy nepřestávejte snít, protože nevíte kam vás sny můžou...
O dívce, která neměla ráda knihy
O příběh sepsaný v rámci předmětu Literární seminář se s vámi rozhodla podělit slečna Freya Revees. -*- Zbytečná budova. To říkávala Zoya pokaždé, když prošla kolem městské knihovny. Někdy před ní sedávala celé hodiny a sledovala lidi, jak vchází dovnitř nebo vychází ven. Nechápala, co uvnitř dělají. Co v knihách hledají? ptávala se sama sebe. Zoya se obecně ráda toulala městem. Doma ji nic nečekalo. Rodiče často nebyli doma, a být sama v prázdném bytě bylo depresivnější, než se sama toulat městem. Večer vždy rodičům popisovala, co vše viděla ve výlohách obchodů, a co vše by si přála koupit. „Víš, že to nejde,“ odpovídala Zoye pokaždé máma. A tak se Zoya uzavírala stále více do sebe a své tužby si ukládala hluboko do svého srdce. Kdykoli pak seděla u sebe...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
