Cihla

O příběh sepsaný v rámci Literárního semináře, se s vámi rozhodl podělit pan Nebelbrach Mechacha. -*- „Co to máš za cihlu!?“ rozesmála se Katka. „Neutrhne ti kabelku, když ji dáš dovnitř? To je strašné.“ „Však se říká, že nejblbější jdou na zedníka,“ přisadila si Marie. „Nechte ji,“ zastal se Lucky Martin, „ona za to nemůže.“ „To ne,“ pokračovala Marie, „jaká se narodila, taková je.“ „Kašli na ně,“ obrátil se soused na Lucku, které vstoupily do očí slzy. Vděčně na něj kývla, ale pak cítila, že nezadrží pláč, tak raději rychle utekla na záchod. Nejraději by svůj mobil hodila do mísy. Byl to starý typ, obrovský, s velkou anténou. Táta jí ho dal k narozeninám. Koupil ho v bazaru. Na dražší neměl, protože… Protože, jak věděl Martin a Lucie mu byla vděčná, že to...

Zelení oranžovým

Krátká povídka popisuje, jak vypadal pro jednu ze slečen zatím nejdůležitější den na Bradavickém hradě, a co mu předcházelo. Dílo je údajně z velké části fantazie, takže jakákoliv podobnost se skutečnými postavami je čistě náhodná. 45 dní před dnem D Chodbou se rozléhaly kroky. Ačkoliv se děvčata snažila sebevíc, jejich chůze prostě byla slyšet. Vládla temná noc a ony se plížily dlouhou tmavou chodbou osvětlenou pouze svícemi v malých lucernách. Celý hrad tiše spal, a tak se pleskání bosých nohou na ohromných dlaždicích nedalo skrýt. „Opravdu si myslíš, že je to dobrý nápad? Co když se vyděsí a utečou?“ zeptala se Loch, oblečená pouze v noční košili, přes kterou narychlo natáhla dlouhý vytahaný svetr. „Jistě, že je to dobrý nápad,“ odsekla Mia. „Jestli se vyděsí,...

Stratená v myšlienkach

Burácajúce kvapky mi padajú na dáždnik, silný vietor sa mi opiera do chrbta a ženie ma vpred. Väčšina ľudí dnes neopúšťa teplo svojich príbytkov, ja však áno. Prechádzam pod veľkými dubmi a vdychujem čerstvý vzduch, vlasy mi padajú do tváre, no ja si ich nepopravím, iba ďalej kráčam. Kráčam, venujem sa iba svojim myšlienkam, ktoré mi v hlave tvoria tornádo. Nevšímam si ako kladiem nohu pred nohu, ani to ako otváram veľké hnedé dvere, preberiem sa až po tom, čo mi v nose udrie tá vôňa. Vôňa kníh! Nemusím ani zdvihnúť hlavu a viem že som v knižnici. To je to čo sa mi odohrávalo v mysli, moje najväčšie túžby. Netúžim po večnom bohatstve ani sláve. Túžim po vôni starého papiera, po pocite spoznania nového sveta. Musela som sem prísť, zaujíma ma niečo iné ako neustále...

Záře padající hvězdy

Slečna Envy Reeves ve svém prvním domácím úkolu v Literárním semináři sepsala příběh, který si zaslouží, aby si jej přečetlo více čtenářů, než jen vyučující. Snad vás příběh též okouzlí… -*- Starý medvěd, schoulený a dřímající u vykotlaného stromu na lesním paloučku, líně pootevřel jedno oko. Zdálo se mu, že jej z noční oblohy něco ozářilo. Mrkne jednou, mrkne podruhé. Na obloze vidí už jen pouhou šmouhu, která mu nestojí za to, aby svůj spánek dále odkládal. Zavře oči a v mžiku se odebere do medvědí říše snů. Ve stejnou chvíli, jen o kousek dál, z pukliny dubového stromu vystrašeně zahoukala sova, která se ještě nestihla probudit do nočního života a vydat se na lov. Šmouha, kterou zahlédl medvěd totiž dopadla přímo před strom, který obývá výr velký –...

Darovaná květina

Všichni máme jistě rádi květiny, nikdy bychom ale nevěřili, jak nám některá z nich může změnit život… -*- Laura konečně zastavila před bytovkou. Pustila rukojeť kufru, který táhla už půl hodiny, celou cestu z nádraží domů. Shodila ze zad batoh a začala v něm lovit klíče. Nasnášela to. Slyšela, jak klíče cinkají, ale ne a ne je nahmatat. Konečně. Odemkla vchodové dveře. Teď už jen šedesát čtyři schodů. Potlačila zoufalé zasténání a příval nadávek, nasadila si zpátky batoh, popadla kufr a vyrazila. První schod, druhý schod, třetí schod. Čtvrtý, pátý, šestý. Buch, buch, buch. Kufr přes všechny své protesty pomalu ale jistě stoupal vzhůru. Třináct, čtrnáct, patnáct, šestnáct. Druhé patro. Laura ne poprvé proklínala ty, kdo navrhli tento dům. Žádný výtah. Proč...

* Velká Vrbová Halloweenská výzva začíná *

Vítejte přátelé. Trvalo to skoro dva roky, ale dočkali jste se! Další má výzva je tu a já už se nemůžu dočkat na to, jak stvoříme společný strašidelný příběh. Pohodlně se usaďte a sledujte, jak autorům pod rukama roste nový příběh. Jen pozor na kalamáře, ať nevylijete inkoust. Byla by ho škoda a navíc mi moc nechutná a mám z něj poté na čas zbarvenou kůru. Nyní mi dovolte představit odvážné autory, kteří se pokusí sepsat Strašidelný příběh. 11. 11. 2022 bude navazovat Amanda Wright – splněno 12. 11. 2022 bude navazovat Princess Star – splněno 13. 11. 2022 bude navazovat Markéta Maky Modřinková – nesplněno 14. 11. 2022 bude navazovat Violetta Amanita Omeleta – splněno 15. 11. 2022 bude navazovat Josefína Koumálková – splněno 16. 11....

O odvaze a přátelství

Další z příběhů, které doposud čítávala jen kolegyně ve svém předmětu. Slečna Theresa Meyers se však rozhodla o příběh podělit i s dalšími čtenáři. -*- Když byl ještě Hugo malý chlapec, přišel během jedné nešťastné události o oba své rodiče. Od té chvíle byl odkázán na život v dětském domově, kde se mu zpočátku příliš nedařilo. Nejdříve se nedokázal s žádným z nových dětí spřátelit. A když už se s někým spřátelil, brzy byli jeho přátelé adoptováni a on o ně přišel. Po několika letech, během kterých se Hugo konečně rozmluvil, se na něj usmálo štěstí a měl se stát adoptovaným. Zalíbil se jednomu mladému páru, který sám děti mít bohužel nemohl. Po několika dnech domlouvání s jeho chůvou mohl konečně dětský domov opustit a užívat si celý svět dle své libosti. Brzy...