Óda tulipánu

Báseň do soutěže KvětNomluva: Tulipán. * Ó ty cibulovitá rostlino, která mnoho druhů máš. Přinášíš sem tolik krásy, že se nám jen asi zdáš. Máš jednoduché listy, které se však střídají. Horní se zmenšují a dolní větší se zdají. Tvé okvětí se skládá z šesti okvětních lístků. A mně moc příjemně je, jsi-li zrovna na blízku. I tvá barva je nádherná, žlutá s červenou se střídá. A kombinace obou barev rovněž o tvé kráse vypovídá. Jmenuješ se Tulipán, a jsi prostě kouzelná. Kéž jen, krásná květino, každý tvoje kouzlo zná. Ó Tulipáne krásný, ty zázraku přírody. Kéž ti nic nechybí a také i šťastný jsi. Redakční úpravy provedla Helenia...

Tulipán od Christiny

Báseň do soutěže KvětNomluva: Tulipán. * Okvětní lístky v přeslenech, tyčinek šest a pestík, tobolky, semeník, barva jak v plamenech, to jest pár charakteristik. Žlutá, červená či žíhaná, dlouhá, nebo krátká, kvete večer, kvete z rána, všech včeliček je kamarádka. Vůně se line po zahradě, odkud asi ta krása vane? Tam v zahrádce pod okny, kvete jich víc a víc, no jen řekni! Cibulka cibulce – předává se zpráva, v téhleté zahrádce není jen tráva. Jaro končí a odkvetlé lístky padají pryč. Copak se děje? Co je ten klíč? Proč náhle všechna ta barva mizí, kam jenom tohleto spěje? Již neobtěžují ho potvory hmyzí, Už je konec jara. Přesně to se děje. Pro toto období již je vyčerpán, ten překrásný jedinečný tulipán. Redakční úpravy provedla Helenia...

Tulipán od Indris

Báseň do soutěže KvětNomluva: Tulipán. * Ze země vlhké vyrůstáš. Jara teplo předjímáš. Pravou jsi jarní květinou, na níž mé zraky spočinou. Stonek rovný jako hůl, však sám jen tvoří tebe půl. Listy jej silné ochrání, barvou louky a svítání. Květ tvůj je krásnou korunou, lístky jsou středu ochranou. Barev různých nabýváš, barevný tě zdobí plášť. Malou zem jsi proslavil, i králům ses prý zalíbil. Dodnes jsi slavný velice. Váží se z tebe kytice. Žel, kveteš jenom krátký čas, jen dní rychlých, jako letní mráz. Pak dál už zbývá čekat jen, až za rok zase vykvete sen. Redakční úpravy provedla Helenia...

Tulipán od Bibi

Báseň do soutěže KvětNomluva: Tulipán. * Moje dětství bylo děsné, cibulky tulipánů jsou trošku těsné. Žádný pohyb, zábava, ve sklepě byla otrava. Pak se ale něco stalo, co mne na záhonek dalo. Zavrtal jsem se do hlíny, zmizely chmury i splíny. S broučky začalo vyprávění, dali mi malé zaškolení, jak to v přírodě vlastně chodí, jak se kytička z cibulky rodí. Kořínky už mám, to je vám paráda, pomalu bude mi maličká zahrada. Lístky se tvoří jak odlesk zeleně, vidím se v rose, tvářím se zmámeně. Rostu a rostu – po slunci, po rose, brzy já oblaků patrně dotknu se. Korunu z květů slavnostně nasadím a tvůj den k úsměvu voňavě naladím. Mám žluté lístky, „v úsměvu slunce máš,“ vidím vždy lásku, když na mne se podíváš. Vůní zas říkám ti: „Chci být v tvé...

Balada pro La Belle Dame sans Merci

Báseň do soutěže KvětNomluva: Tulipán. * Jak slunce svítíš po okolí, každý muž chce tě, dobře víš. Paprsky pálíš! To to bolí! Marně před tebou hledám skrýš. Třesu se chladem, když jsem sám, zahřeje mě jen tvoje náruč. Buď chvíli se mnou, trap mě a muč, a potom dám ti tulipán. Nemohou za to zlaté doly, nestaví Říman pro mne kříž. Horečka byla. Za cibuli tulipánu vznikala tíž. Pěstovat mohu jejich lán, za investici však se zaruč! – kdo chtěl mít hojnost, má jen škváru – a potom dám ti tulipán. Cítím se s tebou jak pod koly. Možná bych radši viděl mříž jak hrdina Emila Zoly. Jsem tvoje těsto, ty má díž. I když vím: láska tvá je klam, dál táhnu svoji těžkou káru. Klidně si na mě vztekle zabruč a potom dám ti tulipán. Výčitky, prázdno. Nelíbán udělám, co chceš, jenom...

Tulipán od Helen

Báseň do soutěže KvětNomluva: Tulipán. * Lány barev nekonečné když na jaře se vzbudí, barvy mají jedinečné, nevoní jen rudí. Barvy jak duha se mísí, kam oko jenom dohlédne, i největší smutek vzkřísí pole rostlin rozlehlé. Jenom náš zrak netěší ta barevná nádhera, další smysl osvěží vůně barev veškerá. Redakční úpravy provedla Helenia Kukková.

Příběhy světa Tam: Adrianet

Čeho všeho jsme schopni pro ty, které milujeme? Světem Tam zmítá chaos. Magie vybuchuje, znetvořuje své hostitele, a démoni jej berou útokem. Lidé se bouří proti novým nařízením, které omezují kouzla i je samotné. Rebelové jsou všude. A proti nim jedna dívka, která je chtě nechtě musí zastavit. * Vysíleně jsem se šourala hradní chodbou. Nohy se motaly únavou jedna přes druhou. Meč mi těžkl v ruce a špička hlasitě skřípala o podlahu, jak jsem ho táhla za sebou. Velké dubové dveře na konci chodby se pořád zdály tak daleko. Sotva jsem si uvědomovala ozvěnu spěšných kroků. Přibližovaly se. Neměla jsem sílu se ohlédnout. Zjistit, kdo ke mně tak pospíchá. Možná se přišel pomstít. Konečně. Zastavila jsem se v půlce cesty. Polkla a naslouchala tlukotu svého srdce. Jen na...