Třetí adventní neděle
Ohlížení se za minulostí může být smutné. Ale v určitou chvíli si uvědomíte, že už smutnit nechcete, a tak se soustředíte jen na krásné vzpomínky. Příchod další slečny, která si vzala vládu nad čítárnou pod svá ochranná křídla, byl tentokrát plynulý. Ani Vrba sama by nedokázala vybrat lepšího nástupce a s radostí svěřila své vrbové proutky do rukou slečny, která – tak jako všechny předchozí – v začátcích hýřila nápady a nadšením. Společně si užily spoustu krásných chvil a přivítaly na břehu jezera davy čtenářů a spisovatelů. A tak ve chvíli, kdy slečně začaly docházet síly, Vrba nesmutnila. Věděla totiž, že to znamená jediné: novou tvář, novou krev, nové příběhy. Poprvé se tak neloučila s odcházející slečnou smutnými zvadlými proutky. Stála vzpřímená a svými...
Druhá adventní neděle
Vrba nadále setrvávala v nostalgické náladě. Vždyť adventní čas se ke vzpomínání hodí – byť nemusí být vždy veselé. Vzpomínky na odchod jejích zakladatelek bolely stejně jako tehdy. Ale i v tom smutku dokázala Vrba najít něco krásného. Myšlenka na seznámení tehdy ještě se studentkou, která byla nejprve horlivou výpomocí, aby posléze převzala otěže vlády nad čítárnou, vyvolávala ve Vrbě hřejivé pocity. Nová mladá krev přinesla druhou várku nadšení, při kterém se do čítárny přidalo mnoho nových svitků s poezií a prózou. Ale každý z nás máme jen omezené množství energie a i tato slečna začínala postupně mít méně času. A Vrba tak byla ráda za každou volnou minutku, kterou si pro ni slečna dokázala ukrást. Smutek, který prostoupil Vrbu, neměl dlouhého trvání. Zahnal...
První adventní neděle
Celý svět vstoupil do adventního času. Času, který by měl být plný klidu a pohody. Namísto toho lidé spěchali a nikdo si nedokázal najít chvilku času pro sebe. Jen Vrba tu stála s pohledem upřeným k hradním zdem a vzpomínala na ženy, které utvářely její životní cestu. První dvě byly tehdy velmi mladé. Čerstvě oblékly profesorský hábit a byly stále plné elánu a nadšení. Ony dvě založily čítárnu a společně v ní strávily první čtecí Vánoce. Vrba vzpomínala na to, jak se tu pohodlně usadily a daly se do čtení, které prokládaly psaním svých vlastních děl. U toho upíjely horkou čokoládu a smály se tak nakažlivě, že se k nim připojilo mnoho studentů a profesorů. S radostí vzpomínala na ty chvíle a hledala v nich útěchu, když si připadala osamocená. A pak se pod jejími...
Krásný Nový Svět
Halloweenský příběh psaný podle kostek do soutěže ze série Hogwarts‘ Story Cubes. * Tento příběh se odehrává v dobách minulých, kdy svět patřil mužům. Svět byl rozdělený do zemí, kdy v každé vládl král a pod jeho mocí se na svých venkovských sídlech, hradech a zámcích, skláněla šlechta. Doba to byla temná, ale co čekat od roku 1642, navíc na podzim, kdy plískanice hrozily, že prorazí skrze špatně utěsněná okna a sfouknou veškeré svíčky ve svícnech, pokud v nich tedy nějaké byly. Mnohé hrady byly neobydlené, nebo jen z části, a v prázdných místnostech se proháněly myši a poletovali netopýři. Podobně tomu bylo i na hradě zemana de Roquoi, jen s tím nepatrným rozdílem, že se...
Noc kouzelného zpívání
Halloweenský příběh psaný podle kostek do soutěže ze série Hogwarts‘ Story Cubes. * Noc byla překvapivě temná. Všechny tři měsíce byly skryté za mraky, ani žádná z velkých hvězd nebyla pořádně vidět. Přestože si to Arja nechtěla přiznat, trochu se bála. Opatrně naslouchala. Jakkoliv na svou kamarádku čekala, tiché kroky ji v první chvíli vyděsily. „Arjo!“ zavolala Marma tlumeně. „Jsi tady? Jsi to ty?“ Arja si ulehčeně vydechla a vyrazila kamarádce vstříc. Po rychlém uvítání se pak obě daly na cestu vstříc svému malému dobrodružství. Svůj cíl měly dobře rozmyšlený, jejich kroky vedly na starý hrad za městečkem. Patřil k místům, kde byla vůně vzpomínek nejintenzivnější, a taky o něm kolovaly různé legendy. Na místě dívky uvítal...
Poslední z rodu
Halloweenský příběh psaný podle kostek do soutěže ze série Hogwarts‘ Story Cubes. * Stmívalo se. Vítr přestal foukat. Stará žena, správkyně hradu a čerstvá vdova, otevřela okna a nechala do místností proudit čerstvý podzimní vzduch. Pozvedla oči a zadívala se na nedaleký hřbitov. Už dlouho tam ležel její manžel. Neměla už nikoho. Jen hrad, který pomalu chátral, stejně jako ona. Blížil se čas jejího věčného odchodu, cítila to. Vzala do ruky svícen a vydala se ke hřbitovu. Míjela hroby a očima přelétla jména, která četla už tolikrát. Liradia, Marsila, Emanuel, George… Desítky jmen, která kdysi patřila významným lidem a správcům hradu. Všichni již ale zemřeli a Elizabeth byla posledním člověkem z rodu Warsherů. Až ona zemře, zemře i rod. Elizabeth se...
O léčivé písni
Halloweenský příběh psaný podle kostek do soutěže ze série Hogwarts‘ Story Cubes. * Stalo se to někdy koncem října, počkat, vím to přesně, na Halloween! To takhle dvě dámy vyrazily na nákupy do nedaleké vsi. Bylo ten den pěkně ošklivě, že by psa ven nevyhnal, ale co měly dělat, doma už jim toho moc k jídlu nezbývalo. Vyrazily brzy ráno, šly cestou, která jim byla dobře známá. Putování jim navzdory počasí hezky ubíhalo a do cíle dorazily v pořádku. Nákupy také dopadly dobře, koupily vše, co potřebovaly, tak si řekly, že si zajdou na skleničku. Ale protože to byly dámy mlsné, přidaly k tomu zmrzlinový pohár (vanilkový, s ovocem a se šlehačkou). A protože počasí ven zrovna nelákalo, dámy se rozseděly a ani se nenadály a začalo se šeřit. To se zděsily...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
