Princeznou být
Drabble v básni s vyjmenovanými slovy po B sepsané do soutěže od Anseioly Jasmis Rawenclav. * Princeznou zakletou já chtěla jsem být,na prince čekat a s ním navždy žít.Do doby než přijde, v příbytku přežívata z nudy z nábytku prach stále omývat. Čas stále šel dále, já kráčela s ním.Najednou jen žiji a již málo sním.Nežiji v paláci, vlastní mám byt.A lásku životní, co vlastně víc chtít? Prý jsem člověk bystrý, co dokáže zázraky.Jak ale vejít mám do Aldormy za draky?Nechci tam na stálo, jen na krátkou chvíli.Vidět, jak mé postavy svůj život žily. Nezbývá nic, než jen na chvíli snít.A zase tou malinkou princeznou být. Redakční úpravy provedla Helenia...
Profesorské drabble od Lucy
Jeden z příspěvků do soutěže Profesorské drabble, kterou vypsala Anseiola Jasmis Rawenclav. Zadaná slova: ofenziva, spoušť, břeh, zkratka, triumf * Jednou takhle profesor McCollin při výuce létání na koštěti dostal úžasný nápad nechat své studenty soutěžit v rychlosti. Jako ukázku závodu k sobě pozval nejlepšího letce třídy a po projednání pravidel a trasy, která vedla podél břehu jezera, se postavili na start a vyrazili. Profesor okamžitě předvedl úžasnou ofenzivu, nabral nesmírnou rychlost a nikdo neměl pochyb o tom, že závod vyhraje. Nejmenovaný student se však s porážkou nehodlal smířit, vzal to zkratkou, a na závěrečné rovince profesora předehnal a samozřejmě slavil triumf. Nedovedete si ale představit tu spoušť, kterou profesor napáchal na školních...
Profesorské drabble od Abigail
Jeden z příspěvků do soutěže Profesorské drabble, kterou vypsala Anseiola Jasmis Rawenclav. Zadaná slova: ofenzíva, spoušť, břeh, zkratka, triumf * Drabble pro madam Dósn Jediné, co madam Dósn nakopne do nového dne, je káva! Vstane, upraví se a pak to přijde. Cesta za ranní kávou! Bez kafe se s ní totiž ještě nedá bavit! Všude plno hradních duší, které švitoří a zavazí. Tradiční ranní rozruch a spoušť, než se všichni rozejdou do tříd! Madam ví, že zkratka k cíli vede chodbou vpravo. Přechází tedy do ofenzívy a když se vítězně prodere k pultíku s kávou, je to velký triumf! Skoro jako když člověk vstoupí suchou nohou na břeh a ví, že je doma! A tak s prvním douškem je to Dósn, jak ji známe! Redakční úpravy provedla Helenia...
Pražská kočka
Nechte se pozvat a vykročte s námi na procházku nočním městem… * Noční Praha má, stejně jako mince, dvě strany, a snad jen toulavá kočka, která svýma vševědoucíma zelenkavýma očima pozoruje dění pod sebou z ikonické střechy Národního muzea, by o nich mohla vyprávět nezaujatě. Jedna ze stran, ta, kterou právě teď pozorují zvědavé kočičí oči, je plná barev, hluku a zábavy. Kroky lidí splývají s rytmem všudypřítomné hudby, jejich hlasy se ztrácí v záplavě slov v mnoha cizokrajných jazycích. Hvězdy na nebi, které tak dlouho provázely chodce na jejich nočních procházkách, musely již dávno ustoupit silné záři pouličního osvětlení; jasné světlo výloh strhává zraky procházejících od zdobných štítů domů, mohutné budovy Národního...
* Detektiv na scéně *
Alice přišla domů, zaklapla za sebou dveře a po paměti odhodila klíče do košíku na botník. Cvakla vypínačem a předsíň zalilo žluté světlo žárovky. Překročila několik párů bot nedbale poházených na podlaze a přihodila k nim další, právě vyzuté černé polobotky, hned následované batohem, koženou bundou a svetrem. Prošla temnou kuchyní kolem hromady neumytého nádobí a rozsvítila až lampičku v koupelně nad umyvadlem. Na podlaze za ní přistálo tričko a džíny. Letmo mrkla do zrcadla na drobnou černovlásku s bledou pletí a zelenýma očima, svlékla ze sebe poslední kousky oblečení a vklouzla pod sprchu. Pod proudem vlažné vody zavřela oči. Potřebovala ze sebe smýt události posledních dnů, tak divoký případ neřešila už kdovíjak dlouho. A ještě zdaleka není u konce. Zhluboka...
Porouchář
Povídka psaná pro Literární seminář, který vede kolegyně Rawenclav. Ukazuje, že lidské osudy jsou nevyzpytatelné a co se jeví nesmyslné, může mít sice možná těžko postižitelný, ale přece jen smysl. Nebo si to aspoň můžeme myslet. * Byla hluboká noc. Město spalo, jen osamělá tramvaj zacinkala. Projela kolem divadelní budovy, aniž zpomalila. Řidič správně vytušil, že na této zastávce nikdo nastupovat nebude. Ke správnému závěru ovšem dospěl na základě nesprávných předpokladů. Domníval se, že když představení skončilo před třemi hodinami, budou již doma ve svých postelích nejen diváci, ale také herci, osvětlovači, maskéři, technici, ba i režisér. Velmi by ho udivilo, kdyby zastavil, vystoupil – třeba, aby si ulevil –, podíval se skrz prosklenou...
Štědrý den
Vrba se pomalu probouzela z nočního spánku. Ráda by odpočívala dál, ale kdosi ji vyrušil. Několik lidí si pod jejími proutky povídalo a v kotlíku vařilo ovocný punč. Omamná vůně způsobila, že se Vrba úplně probrala. „Nezapomeň tam dát skořici, ta k Vánocům patří,“ pronesl hlas a Vrba v něm poznala Morrigan Trisstesse.„Ta už tam je. Neremcej mi do vaření a věnuj se psaní,“ odsekla Eillen McFir Elat se smíchem na rtu.„Já raději nic říkat nebudu a rovnou si to tam dám sama,“ podotkla klidným hlasem Janel Weill a Vrba si všimla, jak do kotlíku přidává hrneček zmrzlých malin.„Nesmíme zapomenout na něco modrého. Ať to má tu správnou barvu a chuť,“ zasmála se Lilien Emity Meissed a ze svého pláště vyndala hrst borůvek.„Tak, hrnky jsou nachystané, je čas si připít!“...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
