Vodníkovo štěstí
Pohádka sepsaná jako úkol do Literárního semináře kolegyně Rawenclav. * „Maminko, přečti mi pohádku. Nějakou novou, co ještě neznám,“ žadonila holčička cestou do dětského pokojíčku, zatímco ji maminka postrkovala kupředu. Usadila se do křesla a čekala, až se dcerka uvelebí v postýlce. Anežka, tak se ta holčička jmenovala, se jako každý večer zachumlala pod peřinu, až jí z pod ní koukala jenom špička nosu. Maminka se na ni jako vždy usmála, otevřela knihu a začetla se. „Byl jednou jeden koželuh,“ začala. Ještě než stačila pokračovat, vpadla jí čtyřletá holčička do řeči: „A mamí, co je to koželuh?“„To je někdo, kdo pečuje o kůže zvířat, aby se mohly dál použít třeba na boty nebo na kabelky,“ odvětila jí maminka. Děvčátku to asi stačilo,...
Krvavá růže
Hororový příběh sepsaný do předmětu Literární seminář, který vede Anseiola Jasmis Rawenclav. * 3. července 1912 byl ve městě Coldwater, ležícím ve státě Mississippi, poklidný červnový večer. Okolím se rozléhal zpěv posledních ptáčků, kteří ještě nešli spát po celodenním angažmá v orchestru přírody. Větve stromů se pohupovaly v jemném vánku. Lidé spěchali domů z práce za svými rodinami a úzkými uličkami se začínaly ploužit stíny, jak slunce pomalu ale jistě směřovalo svoji pouť k obzoru. Nikdo si v té večerní idyle nevšiml osamocené postavy muže, jenž pomalým, rozvážným krokem přicházel po hlavní silnici dlážděné tmavočervenými dlažebními kameny. Na hlavě pokryté prošedivělými vlasy měl posazený vysoký cylindr a byl oděn do černého fraku. Z ramen až na zem mu...
Magie jarní noci
Spolu s rozkvétajícím jarem otvírá čítárna své šuplíky s magickými poklady. Usedněte pod vrbové proutí na vysychající mez a poslyšte jarní haiku… * Slunce zářivéPomalu, pomaloučkuPadá za obzor– anonym Večerní světloDodává spoustu sílyVšem živočichům– Crystal Iceberg Západy slunceoslňující očizavírají den.– Bibi Anne Listí šumícíPotůček tiše zurčíSlunce zapadá– anonym Slunce zapadá,rozvodněným potokempluje Morana.– Nebelbrach Mechacha Chladný nádech tmyUvádí celou zem v mírVšechno usíná– anonym Vlahá jarní nocPtáčci už nezpívajíK spánku ulehli– anonym Teplý noční dechKvěty stromů se chvělyJeden za druhým– Christina Elizabeth Stark Houkání sovyNa větvi chmurně sedícPutuje nocí– Leila Dusk...
* Velká Velikonoční Vrbová výzva *
Příroda se pozvolna probouzí a navíc se nám blíží Velikonoce. Vrba vzpomínala na Letní sen, který jste společně tvořili pod jejími proutky, a ráda by si toto sdílené psaní zopakovala. Doufá, že se zúčastní co nejvíce studentů, profesorů, zaměstnanců i duchů, a opět společně sepíšete kouzelný příběh. Většina z vás jistě ví, o co jde. Ale opakování je matkou moudrosti, tak hurá na to… UPOZORNĚNÍ! PŘIHLÁSIT SE JE MOŽNÉ POUZE DO ÚTERÝ 7. 4. 2020! Vrba vydá stoslůvku, kterou započne příběh na pokračování. Příběh, který byste měli dopsat právě vy! Co bude vaším úkolem, pokud se rozhodnete zúčastnit? * Dopsat povídku na pokračování. – pokračování bude psáno v komentářích pod úvodní vrbovou stoslůvkou, která bude zveřejněna 8. dubna. V tu...
Magie jarních okamžiků
Spolu s rozkvétajícím jarem otvírá čítárna své šuplíky s magickými poklady. Usedněte pod vrbové proutí na vysychající mez a poslyšte jarní haiku… * Jarný svit slnkazaleje sivé kopceriekou zo snehu.– Ewenlia Lerche Tekoucí potokTiše bubnují kapkyPo cestě dolů– Crystal Iceberg Vŕba sa klonínad rozvodnenou riekou,bozkáva listy.– Ewenlia Lerche Hladina řekyVlní se přes kamenyKapr pod nimi– Crystal Iceberg Vtom vločku striedaslnce na modrom nebi,vstáva snežienka.– Ewenlia Lerche Prázdniny hrajína stříbrné zvonečkyjarní sonety.– Bibi Anne Vznáša sa ticho,šedý oblak na nebiv marcovom daždi.– Ewenlia Lerche Modrá oblakaZjevují se častějiUsmívají se– Crystal Iceberg Studená rosasteká po stonke trávy,pomaly, kvap...
Moje báseň
Báseň původně psaná pro předmět Literární seminář – poezie, který vyučuje Anseiola Jasmis Rawenclav. * Moje báseň občas smutná se může zdát;Však pohádkový konec mívá, dlouhá je akorát;Velmi ráda básním o všelikém na světě:O hadovi, o květinách či o dálné planetě. Slovy já se snažím popsat, co kreslením nesvedu;Často pak do něčí hlavy vsadím skřítka Nezbedu.Zamyslí se, možná zasní, pozor chvilku nedává;Zcela ho teď uchvátila básničky mé...
* Detektiv naposledy na scéně *
Vážení a milí čtenáři,drazí autoři a příznivci detektivek, poslední dva měsíce jste měli unikátní možnost nahlédnout takříkajíc „pod ruku“ Alici Schillerové, mladé ženě působící jako soukromé očko a zároveň konzultantka policejnímu oddělení. Viděli jste ji v nejrůznějších situacích, při řešení zapeklitých případů, s rozmanitou paletou barev na vlasy. Alice bojovala s démony, vypátrala ztracený prsten i zatoulanou fenku, jedla výbušné koláče, psala si na ruku, navázala zajímavý vztah, propadala se pod led, ztratila několik průkazek, luštila šifry, kradla důkazy, pila víno, cestovala časem i prostorem, padla do zajetí, vyřešila neřešitelné záhady, přišla o kolegy i přátele, hovořila s nespočtem podezřelých, viníků i s jedním bezdomovcem, našla odpovědi...







