Podvod
Z pera anonymního autora -*- Koupil jsem si nové koště, to staré tak muselo ze skříně pryč. Na inzerát u Chytráka zareagovala mladá čarodějka, že právě takové hledá. Na ceně jsme se dohodli, nejsem žádný zloděj, a tak za 3 galeony mohlo být koště její. S nadšením souhlasila a domluvili jsme si předání u Rosmerty. Čarodějka se mi líbila, chvíli jsme si povídali, když náhle koukla na hodiny a vzpomněla si, že už musí běžet. V rychlosti jsme si předali koště za tři zlaté mince, a pak už jen z okna vidím, jak mizí v dáli. Nezmizela však sama. Zmizely i mince! Leprikónské zlato! Podvodnice!
Lenost
Z pera Cinexe Stara. -*- Znám jednu osobu, která by velice ráda usilovně pracovala na mnoha věcech, ale bohužel nemůže. Je to také osoba, která má takových vizí, že je možná až těžké si to představit. Moc by chtěla dosáhnout svých snů a vysokých cílů, ale popravdě, jsou opravdu daleko. Moc dobře vím, že si ta osoba stále říká „tak šup, jde se makat“ a ono nic. Jen polehává, sleduje mudlovská zábavná videa u kterých si nejraději dopřeje nějakou sladkost a říká si, že v tom přece není sama. No a momentálně nemluvím o každodenní prokrastinaci, ale o sobě a mojí neskutečně otravné všudypřítomné...
Pomluva – Drbna
Z pera Cesmíny Hardy. -*- Žila jedna drbna, která na nikom nenechala nit suchou. Roznášení pomluv byla její oblíbená činnost a nikdo se jí nemohl rovnat. Nejenom, že pomluvy ráda vyprávěla dál, ale ona si je občas vymýšlela. Sousedka se objímala s hezkým mladíkem, a šup, byl z toho milenec jako vyšitý. Na pravdě nikomu nezáleží, každý je zvědavý na pomluvy. Všichni se před ní měli na pozoru, jen aby se nedostali na seznam pomluv, to by o tom věděl každý. Jenže jednou se drbna zapomněla učesat, rozcuchaná v županu vylezla ven ke schránce a sousedka jí viděla. Tak se sama drbna stala obětí...
Lehkomyslnost
Z pera Cally Torové. -*- Sklouzl se a nevšímal si, že to slonovi vadí. Měl štěstí, že ho slon netrefil, ale nemohl si pomoci. Pokaždé, když šel do zoo nebo někde viděl zvíře, vždy mu něco provedl. Ale naštěstí, nebo naneštěstí? Se mu nikdy nic nestalo. Až dodneška. Slon se ohnal chobotem znovu a protože to nečekal, nestačil se mu vyhnout. Nestalo se mu nic vážného, ale hned přeběhl do dalšího výběhu s žirafami a začal nanovo u nich. Byl tak lehkomyslný, že je tahal za ocas stejně, jako když jdete ke skleníkům utrhnout mrkev. Ani zvířat mu nebylo líto, nikdy nepřemýšlel nad důsledky...
Víra – Letní horko
Z pera Beteramis Athenodoros. -*- Bylo horko, tráva žloutla a z cest se prášilo. „Potřebuju pít,“ plakala malá kopretinka, věšela hlavičku. „Musíš k potůčku,“ radila jí včelka, „tam je vody dost.“ Kopretinka posmutněla. Vždyť nemá křídla. „Neboj,“ chlácholila ji žížala. „Stačí se zanořit hluboko do hlíny, nemusíš nikam létat!“ Kopretinka však posmutněla ještě víc. Kořínky má krátké, jak se má dostat hluboko? „Musíš mít víru,“ pošeptal jí vlčí mák. „Pak přijde déšť a zalije nás.“ Tak kopretinka pohlédla k nebi a celým srdcem věřila v déšť. Pár dní to trvalo, ale nakonec přišel. Kopretinka plakala radostí. Někdy zkrátka není jiná možnost. Někdy můžeme...
Spravedlnost
Z pera Amandy Wright. -*- Když jsem se věnovala činnosti rozhodčí u nás na škole, byly to ty nejhorší zážitky a nejpodnětnější zkušenosti. Nebylo to snad tím, že bych neměla dostatečnou kvalifikaci nebo si nevěřila. Nejhorší byly vždy momenty, kdy hrálo naše kolejní družstvo nebo vlastně kdokoliv, koho jsem znala. Vidět jejich výrazy, když jsem si nebyla něčím jistá a přemýšlela, jak rozhodnu a reakce po tom rozhodnutí. Tolikrát jsem dostala vynadáno, zažila tichou domácnost a tolik pomluv za zády. Po několika letech na sraze mi však všichni uznali: „Jsi dobrý rozhodčí, tehdy jsem to nechápal, ale byla jsi jenom spravedlivá, máš můj největší...
Láska
Z pera Alexe Blakea. -*- Z lásky k tobě pramení více štěstí, než bych kdy dokázal uvěřit. Jsi se mnou a já s tebou a nic na světě se tomuto poutu nevyrovná. Miluji tě, ne „navzdory“ nebo „protože“. Miluji člověka, kterým jsi, obdivuji tě, chci tě držet a pokaždé při tobě stát. Srdce mi říká, že jsem vybral správně – a je mi jedno, co říkají ostatní. Říkáš, že se vždy rozzářím, když mě vezmeš za ruku. Je to pravda. Miluji každý detail, každou chvíli, zbožňuji každý dotek, každý polibek. Miluji, že jsi a že jsi se mnou. Na ničem jiném mně nezáleží, jen na tobě.
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
