ŠKM – Kamínek
Magdaléna prsty polaskala víko šperkovnice, pak ji zamyšleně otevřela. V tyto dny už dělala máloco tak ráda jako vzpomínání a byla neskutečně ráda, že díky šperkovnici a pokladům v ní vzpomínat mohla. Chvíli přebírala předměty, jeden po druhém láskyplně vyndávala a rozkládala na masivní stůl před sebou, až se konečkem prstu dotkla ostrého kamínku. Lehce sykla, jelikož se málem pořezala. Opatrně kamínek uchopila a zadívala se na něj, otáčela ho pod světlem svíce. Chvíli to trvalo, ale pak se jí před očima začal odehrávat starý příběh… Bylo jí tehdy krátce po sedmých narozeninách. Ráda běhala zahradami jejich letního zámečku a mizela jejich vychovatelce z dohledu. Ze skrýše se pak smála jejím marným pokusům Magdalénku najít; skrývání jí šlo moc dobře, byla...
ŠKM – Žluté pentličky
Paprsek slunce si našel škvíru mezi tmavými závěsy a doputoval až k posteli, kde pošimral na nose malou dívenku, která se rázem probudila. Oči nebeské modři se v tom okamžiku rozzářily. Je ráno! Děvčátko seskočilo z pelesti, přeběhlo těch několik kroků k oknu a závěsy rozhrnulo. Venku už bylo sice světlo, ale v dohledu nebylo nikoho vidět. Ještě bylo brzké jitro. Dítě si natáhlo vlněné bačkorky a utíkalo z ložnice na chodbu, a pak po schodech dolů až do hradní kuchyně. „Dobré ráno, Marie!“ Stará paní, jíž patřilo oslovení, se otočila. Vrásčitý obličej se ihned rozzářil do širokého úsměvu. „Ale, ale, princeznička je už vzhůru. Jakpak jste se vyspala?“ „Dobře,“ odpověděla malá Magdaléna. „Mám velikánský hlad, Marie.“ „V tom případě bych tu měla koláček s povidly,“...
ŠKM – Úlomek vosku
Královna Magdaléna otevřela svoji drahou truhličku s poklady svého života. Pohlížela na všechny ty předměty uvnitř s úsměvem. Prsty se dotkla úlomku vosku. Zdánlivě jen nepořádek, který se tam zatoulal nějakým nedopatřením, ale ne. Přesně věděla, kolik to pro ni znamenalo… Nikdy nezapomene. Rozlomila pečeť na dopise. Kousek z ní odpadl na stůl. Rozevřela dopis a zrak jí padl na mírně zkosené, ne úplně úhledné písmo. Se zatajeným dechem a zběsile tlukoucím srdcem začala číst. Vorswood, říjen 1726 Má drahá, vím, jak je neopatrné Vám psát. Kdyby se tento dopis dostal do nesprávných rukou… Nechci si tu tragédii ani představovat, ale nemohl jsem jinak! Musel jsem to všechno napsat, poprvé a naposledy. Miluji Vás. A Bože, díky, že mé city jsou opětovány! Nikdy bych si...
ŠKM – Prsten s rubínem
Královna seděla v houpacím křesle a pozorovala dovádění svých vnoučat. Byla unavená, hlídání takové divoké smečky jí dalo pěkně zabrat. A nebyla už nejmladší, každým dnem se blížil den jejích 90. narozenin. Měla úsměv na tváři, ve svých vnoučatech viděla tolik dobra, lásky a štěstí. Byla hrdá matka, babička a panovnice. Věděla, že brzy ze světa odejde a její koruna připadne její nejstarší dceři. Rosalie byla úžasná. Magdaléna neměla strach, že by zemi vedla špatně. Zrovna, když Magdaléna vzpomínala na den, kdy Rosalie řekla svou první větu („Mama, já chcu čůlat!“), se její nejstarší objevila ve dveřích. Vysoká, dobře stavěná, s černými kučerami, které zdědila po otci, zelenýma očima a špičatým nosem. „Roso!“ přivolala si ji Magdaléna a Rosa s kamenným výrazem...
ŠKM – Peříčková brož
Královna natáhla ruku do šperkovnice a s něhou z ní vyndala drobnou brož ve tvaru peříčka. Byla její nejoblíbenější; drobná, leč elegantní a vkusná. Dlouho ji už na sobě ale neměla, měla s ní spojených příliš mnoho smutných vzpomínek. Vzpomínek na svého bratra. Alexandr byl mladší než ona, ale nepamatovala si na dobu, kdy by věkový rozdíl skutečně pocítila. Vždy ji ve všem předehnal a jako mužský potomek jejich rodu měl před Magdalénou ve všem přednost. Svou sestru ale zbožňoval nade vše a nikdy by nikomu nedovolil, aby jí ublížil. To platilo nejen v jejich útlém dětství, ale i v dospělosti, kdy už se blížila Magdalénina svatba. Stalo se to asi týden před nadcházející svatbou. Magdaléna byla celou dobu nervózní a vyděšená; toho muže viděla jen jednou, na hostině...
ŠKM – Polovina mušle
První předmět, který si představíme, je v královnině šperkovnici již velice dlouho. Celých sedmdesát let. Vždy v určitý čas v roce si na něj královna Magdaléna vzpomene, vezme si ho do rukou a… Už jako malá, tehdy ještě princezna, jezdila každé léto na návštěvu sousedních království, se kterými mělo to její spojenectví. To léto před sedmdesáti lety měla její maminka, královna, plán, jak svou malinkou holčičku pomalu připravovat na vládnutí, a dávala jí lekce samostatnosti. Do té doby jezdila královna vždy se svou dcerou na prázdniny, ale letos ji vyslala na celý měsíc úplně samotnou. Její vzdálený příbuzný, který vládl v tu dobu Portugalsku a Algarve, byl o téměř 11 let starší než v tu dobu Magdaléna. Ač byl ve svém manželství s Marií Annou šťastný, při...