Stromopsaní – Návrh, láska a další těžké rozhodnutí
Navázáno na kapitolu od Tadäuse Trotterticklera – Nečekané události. Bard nevěděl, zdali se má nejdříve divit tomu, že prospal svůj nejoblíbenější svátek v roce, či tomu, že opravdu pohnul myslí dříve zlé čarodějnice. Nakonec se rozhodl, že Vánoce z hlavy vypustí – k čemu by je měl vůbec slavit, když by onen posvátný večer nemohl strávit s dívkou, do níž se zamiloval? „To je můj přítel,“ kývla čarodějnice – či už spíš zachránkyně? – na starého kouzelníka. Blodyn na sebe nemohl být pyšnější. Netušil sice, jak svým činem dokázal přimět tu zlem nasáklou kouzelnici milovat, ale zásluhy si za to připsat mohl, ne? „Aha,“ pronesl, aby nevypadal, že nad tím moc přemýšlí, neboť znovu myšlenkami sklouzával k Ní. Čaroděj v křesle zatím bafal z dýmky. „Ani jsem se, hochu,...
Stromopsaní – Vánoční záhada
Navázáno na kapitolu od Tamarky Pudlíčkové – Chauned. Blodyn měl ještě dlouhou chvíli před očima ten hněv, který z Chauned vyzařoval, tu nenávist v jejích očích, která ho vyzývala, aby začal konat. Vypravil se za hostinským, aby zjistil, kdo je Dristox a kde by ho mohl najít. Velká část Blodyna chtěla Chauned pomoci a udělat vše pro její spokojenost. Ta temnější část jeho mysli ho nahlodávala jakousi žárlivostí. Andrew byl jeho sokem a srdce Chauned patřilo jemu. I tak dal přednost dobrotě ve svém srdci a vypravil se za Dristoxem. Hostinský Blodyna poslal až na konec vesnice, kde stojí velká chalupa, osamocena od okolního dění. Tvrdě a rázně zaklepal na její vrata. Dveře mu otevřel ne moc statný muž. Spíše hubený a Blodynovi sahal tak po ramena. „Vy jste Dristox,...
Stromopsaní – Podivné setkání
Navázáno na kapitolu od Adeliny Susan – Setkání s Chauned. Blodynovi ten naléhavý výkřik sevřel srdce. Vyrazil tam, kde tušil hlas, ale už po pár krocích na něj dopadla tíha čehosi prazvláštního. Čehosi, co mu svazovalo nohy, jako by byl očarovaný nebo zakletý. Chtěl běžet rychleji, ale nemohl. Chtěl držet směr, ale nedařilo se to. Krátká chvíle se zdála najednou nekonečná a na vteřinu ho napadlo, že se dnes ráno probudil spíš do děsivého snu než do slunečného dne. Jak těžce běžel dál a dál travou a pak po vyšlapané stezce, všechno okolo ho utvrzovalo v té strašidelné myšlence o příliš živém snění. Na obloze, ke které občas pozvednul oči, se stáhla děsivá mračna, těžká, taková, která s sebou nesou sněhové vločky. Jak si ale Blodyn pamatoval ze záblesků...
Stromopsaní – Nečekané události
Navázáno na kapitolu od Andromedy Rose Moonlight – Těžké rozhodnutí. Bard Blodyn společně se svou milovanou Zrzečkou ještě dlouho brázdil lesy hledaje nových dobrodružství a svými melodickými písněmi, které vydával ze své kouzelné flétny, obdarovával všechny obyvatele lesa, kteří doposud nic krásnějšího neslyšeli. Jako dík za tyto písně pomáhali bardovi i Zrzečce v jejich pouti za dobrodružstvím. Po dlouhém putování lesy a pláněmi se bardovi naskytl pohled již dlouho nevídaný. Bard se ocitl na okraji pláně a přímo před ním stál ohromný hrad. Nebyl to jen tak obyčejný hrad. Nad hradem se míhala masivní černá mračna a blesky lemovaly oblohu. I na tak značnou vzdálenost bard pocítil náhle prudké ochlazení, které se linulo směrem od hradu. „Zlé, hodně zlé místo,...
Stromopsaní – Vzbouřenci
Navázáno na kapitolu od Tamarky Pudlíčkové – Dávný přítel. Blodyn se podivil. Proč by zde někdo bydlel, když nedaleko je podhradí, kde se snadněji najde práce? Proč by ti lidé měli dát přednost těžšímu způsobu života? Pak mu to došlo. Určitě to byli vzbouřenci, co nechtěli dál snášet tyranii místního vládce i krále. Tyto skupinky odvážných vždy nesmírně obdivoval. Nikdy však nenašel odvahu se k nim přidat. Téměř všichni, které vypátrali, zemřeli krutým způsobem. Blodyn měl život velice rád. Rupheon ho vedl do největší z chatrčí. Tam ve stavení seděla pohledná žena. Věk nedokázal odhadnout, jelikož to byla elfka. Blodyna to překvapilo. Elfové, spolu s trpaslíky a jinými rasami, si vytvořili vlastní státy na dalekém severu. Málokdo z nich se rozhodl opustit svou...
Stromopsaní – Mýtina
Navázáno na kapitolu od Tamarky Pudlíčkové – Dávný přítel. „To je pozoruhodné místo!“ zastavil se bard aby si mýtinu dobře prohlédnul. Klouzal očima z jednoho chatrného příbytku na druhý. Mezi domky se rozlézalo několik v trávě vyšlapaných cestiček a uprostřed mýtiny trůnil obrovský pařez, jako rozložitý stůl, u kterého by se pohodlně sesedla půlka menší vesnice. Před jednou z chatrčí stálo veliké ohniště, nad ním visel kotlík a spokojeně pobublával, jak ho zespoda olizovaly plameny. „Tak pojď, bydlím tamhle za rohem,“ pokynul Rupheon a ukázal cestu. „Proč bydlíte tak stranou, když jsme jen kousek od města?“ „Město…“ protočil bardův průvodce oči. „Tady jsme svobodnější. Chudší, ale nikdo z městských pánů si na nás nepřijde. Jestli chceš, můžeš tady s námi...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
