Stromopsaní – Ranní probuzení
Navázáno na kapitolu od Adeliny Susan – Vánoční záhada. Blodyn se vrátil do hostince a po schodech vyšplhal do svého pokoje. Zamknul za sebou a rozvalil se na posteli. Podíval se z okna. Slunce pomalu zacházelo za obzor a po obloze pluly červánky. Skrze světlo už prosvítal obrys měsíce. Byl večer, ale Blodynovi se nechtělo spát. Musel stále přemýšlet nad tím, co mu Dristox řekl. Přemýšlením strávil celou noc. Když začalo svítat, nevydržel už jen tak ležet. Musel konat. Vstal, ale když se natahoval pro měch na vodu, zarazil se v půlce pohybu. Hlavou mu prolítlo hejno myšlenek a pak se objevila ta správná. Nápad. Nápad, na který čekal celou noc. Rychlým krokem se vydal dolů do hostince. Napustil si vodu, vzal nějaké jídlo a všechno si to zabalil do vaku. Pak se...
Stromopsaní – Vánoční záhada
Navázáno na kapitolu od Tamarky Pudlíčkové – Chauned. Blodyn měl ještě dlouhou chvíli před očima ten hněv, který z Chauned vyzařoval, tu nenávist v jejích očích, která ho vyzývala, aby začal konat. Vypravil se za hostinským, aby zjistil, kdo je Dristox a kde by ho mohl najít. Velká část Blodyna chtěla Chauned pomoci a udělat vše pro její spokojenost. Ta temnější část jeho mysli ho nahlodávala jakousi žárlivostí. Andrew byl jeho sokem a srdce Chauned patřilo jemu. I tak dal přednost dobrotě ve svém srdci a vypravil se za Dristoxem. Hostinský Blodyna poslal až na konec vesnice, kde stojí velká chalupa, osamocena od okolního dění. Tvrdě a rázně zaklepal na její vrata. Dveře mu otevřel ne moc statný muž. Spíše hubený a Blodynovi sahal tak po ramena. „Vy jste Dristox,...
Stromopsaní – Podivné setkání
Navázáno na kapitolu od Adeliny Susan – Setkání s Chauned. Blodynovi ten naléhavý výkřik sevřel srdce. Vyrazil tam, kde tušil hlas, ale už po pár krocích na něj dopadla tíha čehosi prazvláštního. Čehosi, co mu svazovalo nohy, jako by byl očarovaný nebo zakletý. Chtěl běžet rychleji, ale nemohl. Chtěl držet směr, ale nedařilo se to. Krátká chvíle se zdála najednou nekonečná a na vteřinu ho napadlo, že se dnes ráno probudil spíš do děsivého snu než do slunečného dne. Jak těžce běžel dál a dál travou a pak po vyšlapané stezce, všechno okolo ho utvrzovalo v té strašidelné myšlence o příliš živém snění. Na obloze, ke které občas pozvednul oči, se stáhla děsivá mračna, těžká, taková, která s sebou nesou sněhové vločky. Jak si ale Blodyn pamatoval ze záblesků...
Stromopsaní – Nečekané události
Navázáno na kapitolu od Andromedy Rose Moonlight – Těžké rozhodnutí. Bard Blodyn společně se svou milovanou Zrzečkou ještě dlouho brázdil lesy hledaje nových dobrodružství a svými melodickými písněmi, které vydával ze své kouzelné flétny, obdarovával všechny obyvatele lesa, kteří doposud nic krásnějšího neslyšeli. Jako dík za tyto písně pomáhali bardovi i Zrzečce v jejich pouti za dobrodružstvím. Po dlouhém putování lesy a pláněmi se bardovi naskytl pohled již dlouho nevídaný. Bard se ocitl na okraji pláně a přímo před ním stál ohromný hrad. Nebyl to jen tak obyčejný hrad. Nad hradem se míhala masivní černá mračna a blesky lemovaly oblohu. I na tak značnou vzdálenost bard pocítil náhle prudké ochlazení, které se linulo směrem od hradu. „Zlé, hodně zlé místo,...
Stromopsaní – Setkání s Chauned
Navázáno na kapitolu od Andromedy Rose Moonlight – Výzva. Blodyn se v prvních pár vteřinách nezmohl ani na pozdrav a jen nevěřícně zíral na Chauned. V hlavě se mu honila jediná myšlenka: Kde jsem sakra tu dívku už viděl? Měl pocit Déjà vu a byl si jistý, že tuhle sekundu, ten moment, kdy se spojily jejich pohledy, že tohle již zažil. Po téměř minutě zírání rychle odpověděl: „Ahoj, Chauned, já jsem Blodyn.“ A pak mu došlo, že Chauned ho oslovila jménem. „Odkud znáš moje jméno? Byla jsi v hospodě?“ Chauned se jen usmála, pokrčila rameny, popadla vědro na vodu a šla směrem ke studni. Pospíchal za ní a znovu se jí ptal: „No tak, odkud se známe?“ Chauned spouštěla vědro a aniž by se otočila na Blodyna, povídá mu: „Blodyne, pořád se živíš jako potulný zpěvák, nebo jsi...
Stromopsaní – Těžké rozhodnutí
Navázáno na kapitolu od Adele Dokonalé – První překážka. Bard se nadechl, chtěl něco říct, ale pak vydechl a podíval se na čarodějnici. „Dobrá tedy,“ pravil, „moje životní láska za to stojí.“ Bard svá slova „láska je nejdůležitější v životě“ myslel vážně a věřil, že mu tohle rozhodnutí pomůže v jeho prázdném, toulavém životě. Čarodějnice zřejmě očekávala, že si Blodyn zachrání kůži, ale i tak zvedla hůlku. „Avada-“ Kletbu nedořekla, jen se zhroutila na kámen a rozvzlykala se. „Víš,“ s pláčem zašeptala čarodějnice, „když tudy za tou dívkou procházela spousta mladých jinochů, žádný se neobětoval. Jen Ty. Jsi vůbec člověk? Lidé se neobětují pro druhé… či snad ano?“ „Já ano,“ řekl konejšivě bard. „Asi tomu nebudeš věřit, ale…“ nadechla se čarodějnice, „i já byla...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
