Stromopsaní – A co dál?

Navázáno na kapitolu od Adeliny Susan – Vánoční záhada. Pomalým krokem se vracel zpět přes vesnici, přemítal si v hlavě každé Dristoxovo slovo, ale žádné rozumné vysvětlení ho nenapadalo. Jenže jeho skeptická hlava takové záhadě odmítala uvěřit. Kde se vzala ta propast? Kam zmizela? Proč Andrew zmizel a Dristox ne? Tyto i mnohé další otázky se bardovi honily hlavou, proto se rozhodl, že nejprve pročistí mozek jedním či dvěma krýgly piva. Hospoda zela prázdnotou. Kromě hostinského Albertiniho nebylo v tmavé místnůstce ani živáčka. Tedy alespoň to tak zpočátku vypadalo. Blodyn došel až k výčepu, objednal si pivo a v té chvíli ucítil něčí pohled. Byla to Chauned. Jako nějaký přízrak se mu zjevila za zády. „Nezlob se,“ pravila omluvně. „Vím, že sis chtěl nejprve...

Stromopsaní – Chauned

Navázáno na kapitolu od Andromedy Rose Moonlight – Výzva. Dívka byla nádherná, z dálky vůbec nevypadala nemocně. Jak tam tak stála, před polorozpadlým domkem, v šatech, jež měly nejlepší roky již dávno za sebou, dlouhé rovné havraní vlasy rozpuštěné a poletující kolem obličeje, vypadala až neuvěřitelně nadpozemsky. Skoro jako nějaká bohyně. Bard se teď zaměřil na její obličej, který byl částečně skrytý pod vlasy. Již bylo patrné, že zdravím dívka zřejmě nepřekypuje. Tvář měla bílou, až sinalou, bez sebemenšího náznaku červeně, oči velké a černé, lemované hustým obočím. Nos měla malinký a roztomilý, taková bambulka uprostřed obličeje, pod ním rty tak plné a tak červené, že bard Blodyn ihned pocítil neskonalou touhu je políbit. Poté si uvědomil, že na dívku stále...

Stromopsaní – Dávný přítel

Navázáno na kapitolu od Hazel Jane Morion – Hradby. „Co si sakra myslíš, že děláš?“ Bard se zarazil a zapřemýšlel, hlas mu byl velice povědomý, ale nedokázal si k němu přiřadit žádný obličej. „Něco sis tu snad vzal?!“ Tajemný mužský hlas výhružně pokračoval a Blodyn se začal trošku bát. „To… to jsou moje věci,“ zakoktal se. „Loutna, hůl i tlumok patří mně,“ pokračoval přidušeným hlasem. Pak ale sebral veškerou svou odvahu, rychle se otočil a stanul neznámému tváří v tvář. Když pohlédl onomu muži do očí, velmi se podivil. Možná si nejprve nedokázal k hlasu přiřadit tvář, ale přece jen ho již dávno znal. Bard Blodyn se usmál a na chvíli se vrátil zpět ve svých vzpomínkách… Bylo horké letní odpoledne a malý blonďatý chlapec s pronikavýma šedýma očima ho trávil u...

Valentýnka od Tamarky Pudlíčkové

Pro Andrewa UroboroseAndrewe, Andy, Andíku, Můj milovaný mazlíku, Žlutís se ve Velké síni, Na mě jsi vždycky milý, Od tebe se vždy dočkám Útěchy pro má ouška. Proto by dívky i ženy Do domovů tě chtěly. Na Valentýna mám přání, Abys pro mě byl k mání, Stačí mi malinká hubička Pro tvou ctitelku, Pudlíčka.