Stromopsaní – Ranní probuzení
Navázáno na kapitolu od Adeliny Susan – Vánoční záhada. Blodyn se vrátil do hostince a po schodech vyšplhal do svého pokoje. Zamknul za sebou a rozvalil se na posteli. Podíval se z okna. Slunce pomalu zacházelo za obzor a po obloze pluly červánky. Skrze světlo už prosvítal obrys měsíce. Byl večer, ale Blodynovi se nechtělo spát. Musel stále přemýšlet nad tím, co mu Dristox řekl. Přemýšlením strávil celou noc. Když začalo svítat, nevydržel už jen tak ležet. Musel konat. Vstal, ale když se natahoval pro měch na vodu, zarazil se v půlce pohybu. Hlavou mu prolítlo hejno myšlenek a pak se objevila ta správná. Nápad. Nápad, na který čekal celou noc. Rychlým krokem se vydal dolů do hostince. Napustil si vodu, vzal nějaké jídlo a všechno si to zabalil do vaku. Pak se...
Stromopsaní – Úkol
Navázáno na kapitolu od Tadäuse Trotterticklera – Nečekané události. „Vždyť ty jsi… ty!“ vykřikl bard napůl překvapeně a napůl vyplašeně. „Neříkej,“ usmála se čarodějnice vlídně. „Zachránila jsi mě.“ „Vypij toho víc, musíš se vzpamatovat, jinak si nic objevného neřekneme.“ Bard přikývnul a žíznivě do sebe obrátil několik horkých doušků. Kdesi mezi doušky špitnul pár slůvek díků. „Řekla bych, že nemáš za co, ale nerada lžu,“ pokývala čarodějka věcně hlavou. „Tvoje záchrana nás stála hodně, jeden z nás při ní zemřel.“ „To… to je mi líto,“ upřímně se zalknul a ruce s šálkem mu poklesly. „Nemusí. Nedělal to z donucení a lítost je k ničemu nám i věci, které ten chudák zasvětil život,“ dolila čaj. „Splatím svou záchranu i jeho oběť!“ vylétl po chvíli ticha Blodyn...
Stromopsaní – Vyústění všech událostí
Navázáno na kapitolu od Tadäuse Trotterticklera – Nečekané události. Bard pohlédl na čarodějku a na chvíli se mu před očima mihla sama smrt. Původně byl nesmírně vděčný za záchranu života v bezvýchodné situaci. Bard nyní ani trochu nepochyboval o tom, že muž, který sedí v křesle nedaleko od něj, je právě ten muž, o kterém básnila zlá čarodějnice, která se ho tou dobou chtěla pokusit sprovodit ze světa. Také nepochyboval o tom, že jeho zachránkyní a čarodějkou, která stojí vedle něho, je dokonce ta samotná čarodějnice! „Rychle a nenápadně odsuď zmizet, než si kdokoli stačí něčeho všimnout. Rychle, nenápadně….“ Bard začal okamžitě plánovat organizovaný útěk, jelikož tušil, že ani tady nebude v úplném bezpečí. Vše mu ale zarazila Zrzka, která na první pohled ještě...
Stromopsaní – A co dál?
Navázáno na kapitolu od Adeliny Susan – Vánoční záhada. Pomalým krokem se vracel zpět přes vesnici, přemítal si v hlavě každé Dristoxovo slovo, ale žádné rozumné vysvětlení ho nenapadalo. Jenže jeho skeptická hlava takové záhadě odmítala uvěřit. Kde se vzala ta propast? Kam zmizela? Proč Andrew zmizel a Dristox ne? Tyto i mnohé další otázky se bardovi honily hlavou, proto se rozhodl, že nejprve pročistí mozek jedním či dvěma krýgly piva. Hospoda zela prázdnotou. Kromě hostinského Albertiniho nebylo v tmavé místnůstce ani živáčka. Tedy alespoň to tak zpočátku vypadalo. Blodyn došel až k výčepu, objednal si pivo a v té chvíli ucítil něčí pohled. Byla to Chauned. Jako nějaký přízrak se mu zjevila za zády. „Nezlob se,“ pravila omluvně. „Vím, že sis chtěl nejprve...
Stromopsaní – Návrh, láska a další těžké rozhodnutí
Navázáno na kapitolu od Tadäuse Trotterticklera – Nečekané události. Bard nevěděl, zdali se má nejdříve divit tomu, že prospal svůj nejoblíbenější svátek v roce, či tomu, že opravdu pohnul myslí dříve zlé čarodějnice. Nakonec se rozhodl, že Vánoce z hlavy vypustí – k čemu by je měl vůbec slavit, když by onen posvátný večer nemohl strávit s dívkou, do níž se zamiloval? „To je můj přítel,“ kývla čarodějnice – či už spíš zachránkyně? – na starého kouzelníka. Blodyn na sebe nemohl být pyšnější. Netušil sice, jak svým činem dokázal přimět tu zlem nasáklou kouzelnici milovat, ale zásluhy si za to připsat mohl, ne? „Aha,“ pronesl, aby nevypadal, že nad tím moc přemýšlí, neboť znovu myšlenkami sklouzával k Ní. Čaroděj v křesle zatím bafal z dýmky. „Ani jsem se, hochu,...
Stromopsaní – Záhadné souvislosti
Navázáno na kapitolu od Jamese Watfara – Podivné setkání Hlas se ozýval ze studny. Blodyn rychle přiběhl a podíval se dovnitř. „Pomoc, barde, pomoc!“ naříkala ve studni Chauned. Chudák dívka byla pomuchlaná, polámaná a špinavá. „Pro Merlina, jak ses tam dostala?“ vyděšeně zaskřehotal Blodyn. „Pomohu ti, vydrž.“ Na jednu stranu si oddychl, že jeho hrozivý sen se neplní, na druhou přemýšlel, jak se mohla Chauned dostat do studny. Přihnal se zpět ke studni s žebříkem, ale tam… Ve studni jen pískala a poskakovala maličká veveruška. „Šálí mne snad zrak?“ vykulil oči na uvězněné zvíře. Vytáhnul veverku pomocí kbelíku, který byl spuštěný na dně studny, vyprostil rezavé stvoření z nádoby a veverka mu vesele vyskočila na ruku. V jejím pohledu se zračil… něco jako vděk?...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
