DM 3 – Profesor
Zrada Monolog božské úzkosti Vím to. Už od chvíle, kdy jsem ho uviděl, vím, že to bude on. On, který mě zradí, on, díky němuž ponesu kříž.Dívám se na něho a úží se mi dech. Nechci se vyhnout svému osudu, ale trápí mne, že musím ztratit jedinou ovečku ze svého stáda. Já vím, proč jsem přišel na svět – a je to vznešené poslání, ale to on bude odsouzen generacemi, které přijdou po nás.Otče, já se o něho bojím. Bojím se o všech svých dvanáct nejvěrnějších. Nastanou jim těžké časy. Musím je na ně připravit. Strávit několik dní jen s nimi, naslouchat jim.
DM 3 – Anseiola
Zrada * Hořké prozření Pro boha živého, co jsem to udělal? Jak jsem jen mohl být tak slepý! Mohl jsem mít všechno, pro co každý den vstávám. Udělal jsem to kvůli ní, protože jsem věřil, že pro nás existuje budoucnost! Naděje! Láska!A on?! Ten slizský červ ji nemilosrdně zabil! Jak kdyby byla jen kus hadru, který mu překážel v cestě! Vůbec nepochopil, co pro mne znamená, jak moc po ní toužím!Teď už na ničem nesejde. Život už dál nemá smysl. Nic mi ji nevrátí. Ale já se pomstím. Dostanu tu zrůdu na kolena. Bude to těžké, já vím. Ale za tohle zaplatí!
DM 3 – Siny
Zrada * ,,Sakra, zradili mě… “ to byla první myšlenka, která ho napadla. ,,Ne, byl to jen sen,“ uklidňoval se, když otevřel oči. Chtěl zvednou ruku, ale nešlo to. Je připoutaný. Připoutaný k posteli. ,,Ale ne!“ sykl a snažil se rozpomenout, co se vlastně stalo. Oni mě vážně zradili? Odjeli beze mě? A já zkejsnu v týhle zatracený chatě uprostřed lesa? Vždyť tu umřu hlady. Co jsem komu udělal! Vždyť jsem toho zas tolik neukrad… do háje s tím vším!Najednou někdo rozhrnul závěs, dovnitř vpadlo světlo a za ním vletěli komflety. Pět lidí naráz spustilo: ,,Hááápy beerzdeeey tuuu jůůů! Překvapení!“
DM 3 – Lilien
Zrada * ,,Ty jsi nás zradil! Proč? Jak jsi mohl vyměnit přátelství a štěstí celé vesnice za zlaťáky!?“ Bědoval muž, který se před chvílí dozvěděl, že jeho nejlepší přítel prozradil královým loutkám tajemství, které bylo pro jejich malou vesničku životně důležité. Jejich kouzelný pramen už nebyl jejich. Celá vesnice hořela. Lidi umírali pod pažemi králových vojáků, jenom hrstce se podařilo utéct a skrýt se v nedalekých jeskyních.Muž si nyní měřil svého bývalého přítele v královské uniformě, který na něj nyní mířil velkým a ostrým kopím…Ještě na okamžik zahledl vesnici v plamenech, vesničany bez života a pak už byla jenom...
DM 2 – Caitlin
A zem žila dále Byla to nádhera. Seděla ve vysoké trávě a pozorovala stromy kolem ní, jejichž listy se pokaždé při nepatrném větru zachvěly. Jedna slza za druhou stékala po její tváři. Věděla, že to přijde. Už roky o tom všichni mluvili. Tohle bylo místo jejího dětství, tady se nacházely ty nejčistší vzpomínky plné nevinnosti. Až do teď to byla nedotčená krajina, svatyně uprostřed civilizace. Ta doba byla pryč, rozhodnutí padlo. Za tři měsíce se tento kousíček ráje promění ve staveniště plné prachu a hluku. Plakala za zdejší přírodu. Nepatrně ji hřálo u srdce, že alespoň dalšího čtvrt roku bude žít tato zem dále.
DM 2 – Mintaka
A zem žila dále Bylo pozdní jaro jako každé jiné. Děti si hrály venku na cestě s něčím, co bylo kdysi snad balónem. Bosé dětské nohy se každým krokem nořily víc a víc do prachu ulice. Po cestě projel povoz tažený odporně vyhublým koněm. Z domů kolem cesty se ozýval hlahol místních. Někde v dáli štěkal zatoulaný pes. Den jako každý jiný. Náhle se malý Viktor podíval k obloze. Chtěl, aby se maminka podívala také. Žádný takový mrak doposud neviděl. Tenhle vypadal přesně jako hříbek. Ta houba, kterou každé léto hledali s dědou v místních lesích. Matka se konečně podívala na oblohu. A vykřikla.