O léčivé písni

Halloweenský příběh psaný podle kostek do soutěže ze série Hogwarts‘ Story Cubes. * Stalo se to někdy koncem října, počkat, vím to přesně, na Halloween! To takhle dvě dámy vyrazily na nákupy do nedaleké vsi. Bylo ten den pěkně ošklivě, že by psa ven nevyhnal, ale co měly dělat, doma už jim toho moc k jídlu nezbývalo. Vyrazily brzy ráno, šly cestou, která jim byla dobře známá. Putování jim navzdory počasí hezky ubíhalo a do cíle dorazily v pořádku. Nákupy také dopadly dobře, koupily vše, co potřebovaly, tak si řekly, že si zajdou na skleničku. Ale protože to byly dámy mlsné, přidaly k tomu zmrzlinový pohár (vanilkový, s ovocem a se šlehačkou). A protože počasí ven zrovna nelákalo, dámy se rozseděly a ani se nenadály a začalo se šeřit. To se zděsily...

Výprava na Svojanov

Halloweenský příběh psaný podle kostek do soutěže ze série Hogwarts‘ Story Cubes. * Svátek mrtvých neboli Halloween u nás neslavíme, ale i tak na nás to období dokáže zapůsobit tak nějak tajemně. Letos vyšel svátek mrtvých na víkend a já a moji přátelé jsme se rozhodli vyrazit na chatu pod hrad Svojanov. Na místo jsme dorazili ještě za světla, připravili si dostatek dřeva do krbu a nanosili všechny zásoby dovnitř. Stála jsem před dveřmi chaty, užívala si to ticho a pozorovala pohyb listů na vysokém stromě, který rostl hned vedle chaty. Vítr a listí jako by tu hrálo píseň podle not, které mohou číst jen oni. Cítila jsem ve vzduchu, že tenhle víkend bude stát za to. Když se začalo stmívat a my povečeřeli skvělé těstoviny, rozhodli jsme se vyrazit na menší...

Záhadný muž s bourbonem

Halloweenský příběh psaný podle kostek do soutěže ze série Hogwarts‘ Story Cubes. * Blížily se dušičky a s tím narůstala také potřeba každý večer poslouchat strašidelné příběhy. Do křesla u krbu tedy zasedl děda, který strávil válku v zákopech, a před spaním bavil obyvatele domu vyprávěním. Děti, ač nebyly ještě dospělé, jeho příběhy milovaly. Naštěstí už nebyly tak malé, aby je takový příběh vyděsil až k nespavosti. Tři dny před tímto svátkem si vybral starý pán jednu z nejstrašidelnějších historek, kterou za svého mládí zažil. Usadil se tedy jako vždy s dýmkou v ruce a jal se povídat. „Bylo to právě na dušičky, když nás stáhli konečně na pár dní na základnu, abychom si odpočinuli od neustálého boje a nabrali síly na další útok. Celá naše rota se vydala do...

Strážce

Halloweenský příběh psaný podle kostek do soutěže ze série Hogwarts‘ Story Cubes. * Celé údolí bylo oděno do tajemného hávu mlhy, jen špičky toho, co kdysi bývalo věžemi hradu, vykukovaly nad ono mléčně zakalené jezero. Kilometry kolem staré zříceniny byl plot a na něm v pravidelných intervalech varovné cedule – lebka se zkříženými hnáty a varovný nápis měly odradit kohokoliv, kdo by se dostal až k plotu. Seděl jsem za tím plotem a přemítal, koho odradí nápis tentokrát – jestli jen partičku vracející se z párty, nebo někoho zajímavějšího. Střežil jsem ono sídlo pro svou paní již staletí, přesně jak mi to přikázala, než se proměnila v netopýra a zmizela do tmy. Ano, hádáte správně – byl jsem sluha upírky. Ani upír, ale ani ghoul nebo zombie, přestože po těch...

Halloweenský zázrak

Halloweenský příběh psaný podle kostek do soutěže ze série Hogwarts‘ Story Cubes. * Před dávnými a dávnými lety (miluji tento začátek, který nenutí nikoho učit se konkrétní datum jako v dějepise) žila byla na hradě upíří rodinka. Byla to rodina dbalá přísné upíří výchovy. Starali se hlavně na to, aby všichni drželi, jak se říká, pospolu. Měli dětí jako smetí či jako máku v makovici. Pilně létali po okolí a pili lidem krev tak říkajíc „doslovně“. Specializovali se ale pouze jen na krevní skupinu A, protože na ostatní krevní skupiny měli alergii. A tak není divu, že když bylo celé okolí hradu jak se říká „vypito“, museli se upíři stěhovat o pár hradů dál. Jenže neštěstí nechodí po horách, ale i po upírech… zkrátka a dobře při stěhování na hradě zapomněli toho...

Punk’s Not Dead

Halloweenský příběh psaný podle kostek do soutěže ze série Hogwarts‘ Story Cubes. * „Dnes je ten den! Dnes je Halloween!“ radoval se malý klučík. Oldřich se jmenoval. Jméno to sice není drsňácké, ale tento Oldřich, nehledě na jméno, byl tvrdý kluk, ač mu bylo necelých deset let. Aby svoji tvrdost dal všem najevo, lihovkou si na rameno namaloval lebku a zkřížené hnáty. „Teď si na mě nikdo nedovolí!“ zavrčel přes zuby. Byl zrovna ve svém pokoji a poněkud narcisticky se prohlížel v zrcadle. Otázka zněla jasně: jaký kostým? Chvíli se přehraboval v šatníku. Musí to být něco originálního! Něco, co všem vyrazí dech! Něco, o čem se bude ještě dlouho mluvit! Mohl by jít za Batmana. Dlouze se podíval na zeď, kde měl plakát...