Konec světa
Dívka, která až do téhle chvíle žila naprosto normálním, nudným životem, dostane znenadání vizi, ve které se dozví o hrůzné události, která se má brzo stát. Předtucha či vize… První paprsky světla pronikly mezi těžkými závěsy a ohlašovaly příchod nového dne. Už předem jsem mohla říct, jaký bude. Nudný, jednotvárný a zbytečně zdlouhavý. Prostě stejný jako jeden z dalších několika tisíců dnů, které mě ještě čekají. Jak moc bych si přála nějaké oživení, jakékoliv. Že by bylo zrovna tohle přání osudné? Možná jsem všechno způsobila já, ale možná taky ne. V tuhle chvíli jsem samozřejmě ještě nic nevěděla o tom, co mělo přijít. Ale tohle uklidňující nevědění nemělo trvat dlouho… Jako každé ráno jsem neochotně vylezla z postele a ještě se slepenýma očima jsem...
Věrná až do konce
Co všechno se stane, když má na trůn malé země nastoupit mladá a nezkušená královna? Prostornou kaplí kráčel zasmušilý průvod, z kůru se přízračně, jakoby z nebe, snášel tesklivý hlas chorálu. Dokonce i sochy a obrazy svatých měly jakoby pochmurný obličej. Zástup za márami byl předlouhý. Každý se chtěl rozloučit s králem Sanchem, který své zemi vládl bezmála třicet let. Nejzasmušilejší však byla postava kráčející hned za márami. Princezně Berenikee nebyl Sancho jen dobrým králem, ale taky otcem, který jí i při všechny své povinnosti nahrazoval i matku. Sbohem, otče, loučila se s ním v duchu. Ty se teď na mě budeš dívat z ráje. Ty se budeš těšit z přítomnosti Ježíše Krista, zatímco mně přenecháváš přetěžký úkol. Jako tvoje jediná dcera, otče, budu královnou...
Štědrý večer
Trošku „jiná“ vánoční povídka. Volám hvězdy. Objímají mne, když se mi nedostává slov. Jako právě dnes. Hladí má složená křídla a našeptávají mi, abych uklidil zbytek bramborového salátu a sfoukl svíce. Jsem sám. Proč? Proč jsem všem, kteří mne kdy milovali, řekl, aby šli pryč? Všechny jsem odehnal ve snaze učinit život lepším. Můj, jejich … Bože, copak na tom záleží? Bláhový jsem byl. A zatímco z jiných domů slyším zvonivý smích a radost, můj dům – mé srdce! – zeje temnotou. Pod mé světlo nikdo nepřijde, aby strávil Štědrý den u mého stolu. Přesvědčil jsem se o tom ostatně i letos. Při sledování Vánočních pohádek, vší velké lásky a všech těch dobrých konců mne pojala hrůza. Co když … co když už sám nadobro zůstanu? Co když má...
Prokletý strážce
Mrazivou měsíční nocí kráčel hlubokým sněhem mohutný kůň. Švihal hustým, do copánků zapleteným ocasem, neúnavně se brodil závějemi a z nozder se mu kouřilo. Jeho jezdec, zahalený v tmavém plášti s kápí, pevně držel uzdu a unavený seděl v sedle. Mrazivou měsíční nocí kráčel hlubokým sněhem mohutný kůň. Švihal hustým, do copánků zapleteným ocasem, neúnavně se brodil závějemi a z nozder se mu kouřilo. Jeho jezdec, zahalený v tmavém plášti s kápí, pevně držel uzdu a unavený seděl v sedle. Jel už mnoho dní a nocí, bez pořádného jídla a odpočinku, na pospas zimě. Ale této noci cíl jeho cesty byl už blízko. Kraj, kterým projížděl, byl téměř bez života. Vesnice byly vylidněné, větší města byla také tichá. A nad tím vším se vznášel temný opar smrti. Muž za celou svou...
Cirkus
Povídka o všech těch slzách, které diváci nevidí a neveselých věcech, které se mohou stát za zdmi barevné budovy. Psáno podle mého snu. Cirkus byl velká dřevěná budova s kamennými základy. Zvenku i zevnitř hrála všemi barvami, vlály na ní barevné pruhy látky a pestrobarevné plakáty zvaly na nové představení. Vevnitř panoval čilý ruch. Zkoušelo se. Artisti skákali z hrazdy na hrazdu, pod nimi padali klauni na zadek a metali si dorty do obličeje. Na zábradlí oddělující hlediště od pískem vysypaného prostoru seděla dívka v barevné sukni a s červeným pruhem látky přes prsa, čekala, až bude volno v manéži, aby si mohla vyzkoušet svůj kousek. Bavila se s hubeným mladíkem, který seděl vedle ní. Jeho černý frak kontrastoval s jejím barevným oblečením. Na hlavě měl lesklý...
Chladná
Bolest, ticho a zoufalství, jak porcelánová panenka bez vlásků, kráčím chodbou bez oken, nevnímám, kdy noc a den. *** Moje milovaná dcero, vím, že píši pozdě.Příliš dlouho jsem váhala. Příliš dlouho jsem se snažila najít slova, kterými bych ti pomohla pochopit. Marně. Neexistuje jazyk, ve kterém se dá vyjádřit veškerá má bolest a zoufalství. Těžko lze vysvětlit ten čin. Nežádám o ospravedlnění. Jestli nad námi bdí Bůh, vyslyší mé modlitby, se...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
