Lenost – U Anděla – XI.
Z pera Connora Iana McBrownniese. -*- To počká! Ta střecha se jenom tak nepropadne! Dřeva na zimu není třeba! Takhle zněla slova místního mládence. Každý staříček by mu záviděl jeho mládí a zdraví. Sami by se o vše s jeho kondicí postarali, ale on jenom mávl rukou a lenošil dál. Nejhorší na tom všem bylo, že se nedokázal přimět něco dělat na svém vlastním majetku. Jednoho dne však stav domku překročil všechny meze, něco se muselo stát. Střecha se začala pomalu a nenápadně propadat. Možná to na sobě nedala znát, nebo si nikdo nedal námahu si všimnout. Spadla. Lenocha spadlé dřevo zavalilo a zabilo během...
Štědrost – Děkujeme za Váš dar
Adventní stoslůvka z pera anonymního autora. -*- Brouzdala sociálními sítěmi. Valilo se to na ni ze všech stran. Ježíškova vnoučata, Krabice od bot, Nocleženky a desítky dalších charitativních projektů byly doslova na každém kroku. Jsou Vánoce, vykupte se ze svých hříchů a udělejte dobrý skutek… Petra si povzdechla. Snažila se. Dětem z domova nosila hračky a oblečení, kterému její mladší sourozenci odrostli, pravidelně posílala peníze dvěma nadacím a alespoň jednou týdně koupila bezdomovci na nádraží kebab či nudle. Kdyby mohla, poslala by něco malého všem. Připadalo jí, jako by lidské utrpení nemělo skončit. Hřálo ji však u srdce, že alespoň několika jednotlivým srdcím udělá hezčí Štědrý...
Obžerství
Z pera Cinexe Stara. Palačinky, lívance, mnoho šlehačky a litry čokolády. Ano, přesně tak, obžerství. Pro mnohé denní rutina, pro některé odporná neřest. Když budu opět mluvit sám o sobě, nikdy bych netvrdil, že trpím obžerstvím, protože systematické přejídání je dle mého něco trochu jiného než mám já. Řekl bych, že to tak má většina. Máme prostě jen opravdu rádi jídlo. Podívejme se ale na mnohé pohádky a příběhy, ve kterých je obžerství vyobrazeno v dobrém, alespoň začátek obžerství. Milujeme jídlo, ale nemusíme se vždy přejídat, vzpomeňme si na spousta lidí, kteří nemají co jíst a my se mezitím tláskáme a poté zbytky...
Štědrost – Štědré srdce
Z pera Cesmíny Hardy. Ve starém domě žil starý pán, který rád seděl na verandě a pozoroval městečko okolo. Sousedé jej uctivě a mile zdravili, protože moc dobře věděli, že starý pán má dobré srdce. Jeho otec byl odměřený nelida, kterého se všichni báli, ale jeho syn byl jiný. Od dětství pomáhal zachraňovat zraněná zvířátka a měl v sobě dobrotu. Nikoho tedy nepřekvapilo, že po smrti svého otce pomohl městečku a jeho obyvatelům rodinnými penězi. Štědře investoval do rozvoje města, oprav školy i dětského domova. Prožil spokojený život, který zasvětil pomoci lidem z města. Nebylo obyvatele, který by mu nebyl vděčný za jeho...
Naděje
Adventní stoslůvka z pera Simelie Mallorny. -*- Vánoce se blížily, ale pro ní to měl být další den, jako jiný. V sirotčinci většinou dárky k Vánocům nedostávali. Ale Molly si ve svém srdíčku uchovávala naději na den, kdy se ukáže milá paní s pánem a odvedou si jí domů, aby spolu utvořili rodinu. Jak však roky ubíhali, Mollyina dětská naděje slábla a nahrazoval ji nový sen. Rodinu si přála stále, ale už nečekala, že si pro ní nějaká přijde. Jednou, až se vypracuje, si rodinu založí sama. Rodinu plnou sirotků, kteří se nikdy nebudou cítit sami. Hned se ponořila do studia, aby mohla pracovat na svém snu.
Obžerství
Z pera Cally Torové. Zíral na talíř a přesvědčoval se, že to dokáže. Když bude dost silný, nesní to. Ale stejně se tomu nakonec poddal, nikdy to nevydržel a ještě si šel pro další. Nikdy nezůstalo u mála a on to vědět, chtěl s tím něco dělat, ale ta touha byla silnější. Teď už zhltl celý jeden talíř, ale stále to nebylo dost. Jeho svědomí ho užíralo, ale víc ho sžíral hlad a chuť. Neudržel se a vyjedl celou lednici. Snědl vše, co mu přišlo pod ruku, neušetřil vůbec nic. Už několik let nad jeho svědomím převažovalo totiž obžerství. A to je mocný...