Poslední chvíle

K lovu bobříků vítáme slečnu Katie Haleki, která jako první ulovila bobříka sta chvil. -*- Na mýtině panovalo ticho. Jediné, co bylo slyšet, byl poryv chladného větru a vrzání staré břízy. Bílý sníh odrážel zapadající slunce. Vypadalo to přenádherně, jako by zem pokrývala záplava blyštivých diamantů. Ona ležela zcela nahá a chlad jí neúprosně prostupoval tělem. Zavřela oči. Vydechla. Ten výdech, ten byl její poslední.

Autor : dne 06/07/2022 | Bobřík sta chvil | 0 komentářů

První hráz

Do lovu bobříku se přidala i slečna Destiny Dark – též si za svého prvního bobříka vybrala Bobříka sta chvil. -*- Bobr Karel našel ve vodě pěkně zbarvené rybky, ale protože jeho nejlepší kamarád méďa Tonda měl zimní spánek, nemohl mu je ukázat. A tak Karel hledal všechno možné dříví v okolí, aby zastavil průchod vody a zamezil tak rybkám k útěku. A od té doby Karel staví v zimě hráze.

Autor : dne 04/05/2022 | Bobřík sta chvil | 0 komentářů

Vánoční prázdniny v Bradavicích

Mezi nové lovce bobříků vítáme i slečnu Lauru de Morganne, která si za svého prvního bobříka zvolila Bobříka sta chvil. -*- Kolejní ředitel se houpal ve svém křesle u krbu a vymýšlel program na první den po Vánocích. Většina studentů odjela za rodinou, ale i ostatní si zaslouží pořádnou péči. Projdou se sněhem k jezeru, kabáty zahřejí kouzlem. Pak rychlá koulovačka na louce mezi lesem a hradem. A nakonec horká čokoláda!

Autor : dne 04/03/2022 | Bobřík sta chvil, Ze zdí hradu | 0 komentářů

Zima

Do lovu bobříků se zapojila i bývalá šéfredaktorka čítárny Helenia Kukková. Prvním bobříkem, kterého získala, se stal bobřík sta chvil. -*- Podupávám ve sněhu, ruce zaražené v kapsách. Už měl dorazit. Kde vězí? „Ahoj,“ uslyším pobavený hlas. Otočím se a dostanu zmrzlou pusu. „Miluju tě,“ zašeptá. „Já vím,“ prohodím a se smíchem rychle uhýbám, zatímco sněhová koule v jeho ruce rychle hledá místo mezi límcem mého kabátu a šálou. „Áááá…“ Našla.

Autor : dne 03/27/2022 | Bobřík sta chvil | 0 komentářů

Haiku v roce

Slečna Rogerina s lehkostí ulovila bobříka tajemných dálek a vy si můžete přečíst její krásná haiku. -*- leden Zima v půlce je – mrzne až praští. Sněží. Nos se červená. únor Děti venku jsou – naposled se koulují. Mávají zimě. březen Přichází jaro. Zem stále studená je, les se však budí. duben Otepluje se. Je radost v očích dětí. Zvěř má mláďata. květen Vše je v rozpuku. Země hraje barvami. Všude zní jen smích. červen Sladké ovoce. Šťáva stéká po bradách. Sladce voní sad. červenec Horoucí jsou dny. U vody všem skvěle je. Nanuky lížem. srpen Horko spaluje. Do školy se chystáme. Léto končí nám. září S brašnou škole vstříc. Vědomosti sbíráme. Podzim začíná. říjen Zima se blíží. Vítr fouká den co den. Draky pouštíme. listopad Barvy všude jsou. Listy padají...

Autor : dne 09/14/2021 | Bobřík tajemných dálek | 0 komentářů

Voják

Pro svého dalšího bobříka se slečna Rogerina rozhodla pokračovat v příběhu Vzpomínáš… -*- Unaveně jsem se podíval na monitor počítače. Šest hodin. Povzdechl jsem si. Ještě hodinu tu musím vydržet. Pak konečně zavřu, uklidím a půjdu domů. Zatočil jsem se na kolečkové židli, vzal si do ruky rozečtenou knihu a dal se do čtení. Jmenuji se Martin O’Donoughe a v knihovně pracuji už dobrých deset let – co skončila válka. Odešel jsem z armády, nedokázal jsem už dál zabíjet – stalo se tam něco, co jsem nedokázal vzít, nedokázal se přes to dostat. Jsem gay – hrdě to přiznávám. Na bojišti jsem ale musel zabít svého přítele, protože jsme ve válce stáli proti sobě. Vždycky jsem myslel, že bránit ve válce svůj lid je ta nejvyšší pocta. Od toho dne...

Autor : dne 09/10/2021 | Bobřík strachu | 0 komentářů