Zcestovalý bobřík Břéťa
Bobřík toulavých bot v podání veršů a slečny Christiny Meadows. -*- I vydal se nám na cestu, malý bobřík Břéťa,lákaly ho dálné kraje, všechny kouty světa.Cestovat a poznávat, co lepšího může být?Objevovat cizí země, jejich stylem chvíli žít. Cesta kolem světa, pro bobříka výzva velká,není zrovna nejkratší, zeměpisná délka.Řeky, moře, oceány, to vše zatím nepoznané,chtěl se vydat snad i tam, kam se leckdo nedostane. Břéťa už si balí kufřík, do uzlíku svačinku,hrůza a děs jímá jeho bobří maminku.„Vždyť teď řádí pandemie, nikam, Břéťo, nemůžeš!“„Neboj, mami, napiju se té magické emulze.“ „Zajistí mi imunitu, proti všem těm chorobám,vrátím se jak rybička, na to ti své slovo dám!“„Dobře tedy, šťastnou cestu...
Strach vzniká uvnitř…
Pro bobříka strachu napsal Alex Blake poutavou povídku. Však se nenechte pobízet a čtěte. -*- Byl to úplně normální den jako každý jiný. Vracel jsem se unavený domů, tma padla na město už před hodinou a já jen sledoval krajnici silnice, jak se autobus blížil k mé cílové zastávce. Řidič zabrzdil poněkud prudčeji, ale já to čekal a přidržel se opěradla sedadla. Jakmile se otevřely dveře, vyskočil jsem ven a těšil se na teplo domova, které mě mělo čekat už za zhruba čtyři minuty. Prošel jsem pod viaduktem a odbočil ze silnice na vyšlapanou cestičku. Stejnou cestu jsem absolvoval už minimálně tisíckrát. Věděl jsem, že lampa u viaduktu nesvítí a že na cestičku skoro není vidět. Ale nejsem žádný posera, a navíc mám skvělou...
Z deníku Bruinen Avelany
Nahlédněte společně se slečnou Beteramis Athenodoros a bobříkem budoucích dnů do deníku dívky, která žila v budoucnosti zažila dobu ledovou… -*- Pro mé drahé přátele, které zajímalo, jak se nám žilo v Době ledové. Děkujte Syře, protože nebýt jejího úplatku v podobě dvojitých porcí synteťáku, nikdy bych vám svůj deníček přečíst nedala! Ale berte to tak, že mi nebyl ještě ani cyklus a půl, text je zcela původní, tak buďte shovívaví… Bruinen Avelana 13/5/445/2215 Ach, tohle musím někam zapsat. Jinak asi exploduju. Z toho tlaku, který mám v hlavě. Včera odpoledne došlo k závalu. V jedné z hlavních východních chodeb. Ti blázni tam prohlubovali šachty už celý měsíce, takže jak říká máma, byla ta nehoda jen otázkou času, stát se to nakonec prostě muselo. Mám tam...
O Aničce a Kašajánce
Další bobřík spánku na příjemný odpočinek po obědě. Tentokrát v podání slečny Klotyldy. -*- Žila byla jedna spokojená rodinka. Maminka, tatínek a jejich dceruška Anička. Bydleli v bytě ve velkém domě, kde spolu s nimi bydlela spousta dalších lidí, a bylo jim tam dobře. Protože ale lidem svědčí sluníčko a čerstvý vzduch, brala maminka Aničku často ven, třeba na hřiště nebo jen tak na procházku. Právě na procházku si maminka s Aničkou vyšla i jednoho podzimního dne. V noci předtím pršelo, takže zem byla trochu mokrá, na nebi už ale svítilo sluníčko a celkově byl hezký den. Anička obdivovala nejrůznější barvy všelijakého listí, jako by spolu stromy i keře soutěžily, který z nich se oblékne do nejkrásnějšího hávu. Krásu světa kolem umocňovaly květy posledních...
Podzim
O podzimu pro bobříka veršů básnila Keša z Borové. -*- Za okny prší Nebe je šedé Už podzim vede Barvami srší Barvami stromů Červená září V stromových tvářích A žlutá k tomu Později svítá Ráno už zebe Mrak skrývá nebe Dřív soumrak vítá Však slunce denní ještě má veto je babí léto tak špatně není Už brzy přijde Zas zima a mráz Leč slunce je v nás S jarem zas vyjde
Vše špatné je k něčemu dobré
Bobříka volnosti se ve čtvrtém kole rozhodl ulovit autor, který si přál zůstat skryt pod maskou. -*- Byl krásný letní den a v lese bylo jako obvykle velmi živo. Ptáčci si vesele zpívali, veverky hledaly ořechy a srny doprovázely své mladé na pastvu. Přesto se na mechovém paloučku našla jedna bytůstka, která prožívala velký žal. Byl to žížalák Emil. Celý svůj život žil v útulné jablečné chaloupce. Ona chaloupka mu poskytovala nejen pohodlí, ale i potřebnou ochranu. Emilova chaloupka však včera záhadně zmizela a žížalák se stal lesním bezdomovcem. Prohledal nebližší okolí lesa a po chaloupce nikde ani stopy. Smutně se odplazil na původní místo chaloupky a pomalu se začal smiřovat se svým koncem. Kde nic, tu nic se náhle objevil kouzelný šnek. Představil se jako...