O lásce dvou bobrů
Množí se nám případy, kdy se nám bobří úlovky prolínají. I slečna Petromila se rozhodla ulovit bobříka velkých citů pomocí básně. A podařilo se jít o na jedničku. -*- Tento příběh přijde vám k dobru, je totiž o jedné lásce dvou bobrů. Ti dva se milovali hluboce a bobře, bylo jim spolu jednoduše dobře. Spali spolu, tlapky propletené, slibovali – navždy spolu budeme! Přáli si mnoho dětí mít, v noře slyšet bobříků smích. Byla to prostě velká bobří láska, na čele jednoho z nich, objevila se však vráska. Ve větvích vrby teď silně praská, to, co nezvládá bobří láska. Nemoc zlá teď tvory vodní souží, tohle si nikdo z nich nezaslouží. Lidská bezohlednost nakazila vodu, bobr už nikdy nedošel k východu. Zemřeli v objetí, navždy spolu, v lásce našli jeden v druhém...
Vyhlášení výsledků lovu literárních bobříků
Dámy a pánové, po celý školní rok Zima 2021 docházelo v čítárně k lovu literárních bobříků. Celý lov je již za námi, a byť díla stále vycházejí, je na čase vyhlásit výsledky. A na úplném konci vyhlášení očekávejte malé překvapení. Nyní mi dovolte trochu statistiky. Lovu se v zúčastnilo celkem 46 autorů, z toho 7 autorů se schovalo za masku anonymity. Zajímavostí je, že nejnovější autor si svého prvního bobříka ulovil v rámci bonusového kola.V průběhu lovu bylo neúspěšných pokusů o lov pouze 5! A to nejdůležitější… Uloveno bylo celkem 249 bobříků! Všem účastníkům tleskám a děkuji, že se do lovu zapojili. Každý z autorů si zaslouží svůj diplom – bez ohledu na to, zda lov dokončil. Pro ty účastníky, kteří neměli v tomto roce štěstí je zde účastnický...
Velká šumavská expedice
Na dovolenou se každý těšíme, protože víme, že si odneseme spoustu vzpomínek. Nu, slečna Mia pro bobříka toulavých bot přišla s životním příběhem a zážitkem, který by si možná nakonec odpustila. A přesto na krásy Šumavy nezanevřela… -*- V osm hodin ráno vyrážíme do dalekých končin jižních Čech. Ranní cesta autem je docela zdlouhavá a cíl se blíží jen pomalu. Kdesi daleko za Brnem si uděláme přestávku na snídani a já si kupuji latte v místním McDonaldu. Pak už nezbývá než sledovat mapu a neznámou krajinu. Na místo dorazíme okolo půl druhé. Malá vesnička, ještě menší penzionek Černá růže. Na obrázku na internetu vypadal větší. Náš pokojík docela ujde. Zastavíme se dole v hospůdce na pozdní oběd a potom vyrážíme na naučnou stezku kolem řeky Vydry. Je chladno,...
Odvážný zajíc
Příběh ne s jedním, ale hned třemi morálními ponaučeními jakožto první příběh osmého kola lovu pro bobříka ponaučení sepsal pan Nebelbrach. -*- Téměř všichni mají zajíce za zbabělé tvory. Jednomu z nich to velmi vadilo. Navštívil proto starého jezevce, o němž bylo známo, že každému rád poradí, a zeptal se ho, jak by mohl nejlépe projevit svou odvahu. „Víš, zajíci, já ti samozřejmě rád poradím. Největší odvaha je říkat za všech okolností pravdu. Kdo to dělá, je všemi ctěn. Ale musí to dělat skutečně poctivě.“ Zajíc si radu dobře zapamatoval a rozhodl se, že se jí bude řídit. Šel domů a po cestě potkal vránu, která se pokoušela zpívat. „Ty odporně krákáš,“ řekl jí. „Nezdvořáku,“ odpověděla vrána a klovla ho. Byl rád, že projevil svou odvahu a poctivě řekl pravdu...
Krásný rok
Bobříci už si zvykli na tajemného autora, který nesundává z tváře masku. Vědí, že maska znamená jediné. Další krásný příběh. Nebo v tomto případě dvanáct krásných haiku pro bobříka tajemných dálek -*- Leden Světelná záře příchod nových zážitků nastal Nový rok Únor Přibývá sněhu čas pochmurných večerů zmrzlé úsměvy Březen Sněhulák prchá zvuky lesa a ptáků časy jarních dnů Duben Žerty a šprýmy zima, slunce, chlad a déšť zelené listy Květen Koláče práce závan vůně ohniště velké lásky čas Červen Paprsek slunce křik slábne, až už není nastává léto Červenec Písečné hrady dny štěstí a radosti nových zážitků Srpen Posvátné stíny zvuk vodních radovánek slunce odchází Záři Vítání dětí plné školní lavice ach, babí léto Říjen Hořící svíčka zem pokrytá kaštany knižní večery...
Mlha
Také jste si někdy při pohledu na hustou mlhu říkali, že v ní musí být něco děsivého? Ne? Po příběhu, který slečna Newika sepsala pro bobříka strachu si to zaručeně budete říkat. -*- Ruiny výzkumného ústavu vprostřed ničeho obklopovala přízračné mlha. Čtyři vojáci se speciálním výcvikem v ní zmizeli, jakoby nikdy nebyli. Byla půlnoc, a do jinak tiché temné letní krajiny se zařízl výkřik a několik výstřelů. Bohužel, rány šly do prázdna a muž, ještě před chvílí se plížící vedle svých bratrů ve zbrani, byl pryč. Ne na dlouho. Než se čehokoliv nadáli, tělo s rozervanou hrudí dopadlo do trávy, jako pár hodin zpět ranní rosa. Žuchnutí doprovázené odporným křupnutím značilo, že už jsou jenom tři. Uběhlo několik vteřin, během kterých se vzduch prosytil hrůzou....