O lásce dvou bobrů

Množí se nám případy, kdy se nám bobří úlovky prolínají. I slečna Petromila se rozhodla ulovit bobříka velkých citů pomocí básně. A podařilo se jít o na jedničku.

-*-

Tento příběh přijde vám k dobru,
je totiž o jedné lásce dvou bobrů.
Ti dva se milovali hluboce a bobře,
bylo jim spolu jednoduše dobře.

Spali spolu, tlapky propletené,
slibovali – navždy spolu budeme!
Přáli si mnoho dětí mít,
v noře slyšet bobříků smích.

Byla to prostě velká bobří láska,
na čele jednoho z nich, objevila se však vráska.
Ve větvích vrby teď silně praská,
to, co nezvládá bobří láska.

Nemoc zlá teď tvory vodní souží,
tohle si nikdo z nich nezaslouží.
Lidská bezohlednost nakazila vodu,
bobr už nikdy nedošel k východu.

Zemřeli v objetí, navždy spolu,
v lásce našli jeden v druhém oporu.
V srdci bobrů je obrovské bolení,
pouze láska dá ti znamení.

Znamení síly a věrnosti,
nesmí padnout do spárů minulosti.
Tak zvedni hlavu a šlapej dál,
láska je životní karta, je jako král.