Pomluva
Z pera anonymního autora. -*- Plný nadšení jsem uzavřel branku a vydal jsem se do ulic městečka. Slunce již zářilo na čistém nebi a tento den se zdál býti perfektním. Slušně jsem pozdravil souseda, ale ten odvrátil zrak a něco si sám pro sebe zamumlal. Zvláštní. Dále jsem to nijak nepitval a pokračoval jsem ve své cestě. Každý člověk, který kolem mě prošel udělal téměř ta stejná gesta. Nakrčil obočí, otočil se k osobě po jeho pravici či levici, neslyšně něco zašeptal a náhle oba odcházeli pryč. Celé to vypadalo jako jakési spiknutí. Později jsem ale zjistil, že o mně byla roznesena dosti nehezká...
Pomluva
Z pera anonymního autora. -*- ,,Co to všichni o tobě říkají?“ zeptal se nesměle chlapec jeho kamarádky. Dívka vedle něj se zhluboka nadechla. ,,Tak je to různé…,“ nervózně se zasmála a zastrčila si pramen neposlušných vlasů za ucho. ,,Víš, vždy když někdo něco potřeboval, tak jsem jim pomáhala a byla pro ně i „kamarádka“, ale postupem času jsem zjistila, že vždy když jsem odešla, tak zaznělo moje jméno ve smyslu „Ta není normální“ nebo „Je hrozně otravná“ či podobně, a tak jsem si uvědomila, že pomluva tě nemine, ať už děláš cokoliv dobrého pro ostatní,“ povzdechne si smutně dívka a uplakaně se zahledí na...
Láska
Z pera anonymního autora. -*- A šel on přes hory, doly i kopce. Pro svou lásku vytrpěl by všechno, vidět jí znovu ve večerním svitu měsíce, pro to by i umřel. Kopřivy ho najednou nepálily a statečně se pral i s trním, komáři už ho pomalu jedli za živa a on, on byl plný energie. Oslepen láskou a touhou, prosekával si cestu k té, která se bez vysvětlení odstěhovala. Snad aby ho neranila, snad v tom není nic víc. Přeplavat jezero? Brodit se bažinou? Nic mu nečinilo problém. S představou, že je s ní, s dívkou jeho snů, usínal pod širákem neohrožený mladý zamilovaný...
Štědrost
Z pera anonymního autora. -*- „Jde ti to, skvělá práce!“ usmál se na spolužačku, které ještě před chvílí radil, jak správně mávnout hůlkou a vyslovit zaklínadlo.„Děkuju,“ opětovala mu zářivý úsměv. „Bez tebe by to nešlo, ty vždycky všem pomáháš, i když toho máš nad hlavu. To obdivuju a vážím si toho.“„Jo, souhlasím!“ přidal se další, Bez tebe bych určitě propadnul. Jakože totálně. Dokážeš nasměrovat a povzbudit, vůbec nešetříš milými slovy. Daleko lepší, než kdybys mi dal nějakou drahou učebnici.“„Ne, že bych na to měl prostředky,“ povzdechl si pomocník.„Ty bys taky pomáhal vším. Výrazná není jen materiální štědrost, ta tvoje je...
Naděje – Má mě rád, nemá mě rád
Z pera anonymního autora. -*- „Tohle nemá cenu.“ Zorka s povzdechem odhodila kopretinu na hromádku k ostatním. Je zázrak, že v okolí vůbec nějaké zbyly. Marika jí věnovala povzbudivý pohled. „A co ho jít zkusit oslovit?“ nadhodila kamarádka s nevinným výrazem a pohodila nenápadně hlavou směrem k hloučku chlapců, kteří opodál hráli fotbal. „Zbláznila ses?!“ vyjekla Zorka pobouřeně. Marika bezelstně pokrčila rameny. „Kopretiny tomu prdlajs rozumí,“ mudrovala, „jsou to jen kytky.“ Zorka se jí chystala odpovědět, ale najednou ji cosi kulatého praštilo do ramene. Prudce se otočila a chystala se, že si to s někým pěkně vyřídí, jenže… „Ty jsi Zorka, viď?“ Stál tam...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
