Jižní světy

Máte chvilku času? Pojďte ve společnosti slečny Beteramis Athenodoros a bobříka cizích světů prozkoumat pro nás neznámé Jižní světy. -*- Byl krásný slunečný den, listí jemně šumělo a paprsky něžně hladily po tváři. Lailah si hověla vysoko na větvi v koruně rozložitého stromu a sledovala muže na cestě pod sebou. Hledal ji. Cítila jeho vyhledávací kouzla, která se míhala lesem. Naštěstí pro ni, nebylo moc těžké se jim vyhnout, s její magií ta jeho lidská asi moc nefungovala. Vlastně teď už spíš ona sledovala jeho. Lailah se trochu ošila, přikrčila se blíž k hebké kůře větve. Věděla, že by tohle neměla dělat, že nejrozumnější by bylo otočit se a uletět mu, jak nejdál dokáže. Jenže byla zvědavá. Tohle byl první skutečný kouzelník, kterého v životě potkala. První...

Autor : dne 10/21/2020 | Literární bobříci, Bobřík cizích světů | 0 komentářů

O lásce a dračím vejci

V třetím kole lovu uspěla slečna Beteramis Athenodoros s krásnou pohádkou. Bobřík spánku po ni usnul raz dva. A snad se bude líbit i vám. -*- Bylo, nebylo, v horách za mořem daleko odsud stála vesnička, která byla jako každá jiná. V té vesničce se všichni lidi měli rádi a navzájem si pomáhali. Kouzelníci pomáhali lidem bez daru magie s léčením všemožných nemocí, se sklízením obilí, s opravami domů. Nekouzlící lidé jim na oplátku pomáhali s hlídáním nezbedných dětí, s pasením dobytka, pečením dobrého jídla. Nikdo se v té vesničce nikdy nehádal a nezáviděl a všichni se měli dobře. Až se jednoho dne do vesnice přitoulala podivná babice. Šaty měla odrané, tvář špinavou, pohled temný a nevyzpytatelný. Nejhorší ale bylo její srdce – skrz na skrz prolezlé zlou...

Autor : dne 10/19/2020 | Literární bobříci, Bobřík spánku | 0 komentářů

O strace a malých ptáčcích

Lovci bobříků jsou natolik odvážní, že si v prvním kole vybírají i na první pohled složitá témata. Slečna Beteramis Athenodoros si jako prvního vybrala bobříka ponaučení a sepsala krásnou bajku. Z koruny rozložitého dubu se ozývá čilé štěbetání. Kosice jako vždy obsadily větve kousek nad zemí, sýkorky se usadily na tenčích větvičkách po obvodu koruny. Hašteřiví vrabci seděli všude možně, jen aby co nejlépe slyšeli a zároveň (to bylo nejdůležitější!) aby byli slyšet oni sami. Na silné větvi zhruba uprostřed stromu seděla i jedna straka a tvářila se nezúčastněně. „A to vám povídám, naše hnízdo je letos prostě úžasné, můj drahoušek se činil, nikdo z vás si nebydlí tak dobře jako my!“ pípá o sto šest matrónovitá kosice. „Jo? Tak to mi teda...

Autor : dne 09/28/2020 | Literární bobříci, Bobřík ponaučení | 0 komentářů