Upřímnost

Z pera Eame Vórimar. -*- Anna a Bára byly zamilované do pohledného prince. Bára byla prohnaná, zatímco Anna byla milá a pracovitá. Jednoho mrazivého rána šla Anna obstarat zvířectvo. Protože byla zima, měla šál přes obličej. Šel okolo onen princ a hned se do Anny zamiloval. Všude nechal vyhlásit, že tuto dívku si vezme. Bára toho využila a vydávala se za Annu. Ta šla za princem, říct mu pravdu. Bára mu to vymlouvala, že ona je ta pravá. Anna byla smutná, že lhářce všechno projde. Lidé se jí zastávali a princ pochopil, že udělal chybu, kterou napravil. A tak lež byla potrestána a upřímnost odměněna.

Lenost

Z pera Cally Torové. -*- Podíval se po pergamenech, ale zase se pohledem vrátil ke krbu. Bylo až moc náročné dělat úkoly jindy než o termínovém víkendu. Nebavilo ho to, nevěděl vlastně, proč by měl studovat. Vždyť jednou si stejně zaleze do kanceláře někam na ministerstvo a nebude ho nic dalšího zajímat. Znovu zalétl pohledem k pergamenům a na hodiny. Měl ještě spoustu času, vždyť byl pátek odpoledne a do víkendu mu zbývala hromada času. Sáhl po čokoládových žabkách, které měl na stole a na stůl si i hodil nohy. Vždyť o co jde, úkoly nekoušou a počkají. Maximálně je spálí a učitelé nedostanou...

Závist – Jaké to bylo?

Z pera anonymního autora. -*- Zuzka se přihlouple zaculila. „Snové, prostě snové.“ Alena se nuceně usmála. Vlastně doufala, že to Zuzce s Markem nevyjde. Že se Zuzka vrátí z rande otrávená, zklamaná, a Alča, její kámoška, tu bude pro ni, aby ji mohla utěšit. Rádoby lhostejně se zeptala: „A kam jste šli k potom?“ „K němu domů!“ V Aleně to vřelo. Zuzku měla ráda, upřímně ráda, a přála jí jen to nejlepší. Znaly se už od základky. Zuzka měla skvělou postavu, husté vlasy, bezvadnou pleť a dobře rozjetou kariéru. Alena doufala, že alespoň toho chlapa si najde jako první… Na tom přece nebylo nic...