Cudnost

Z pera anonymního autora. -*- Každé ráno to stejné. Sama v honosném pokoji. Pod peřinou ve velké posteli. Sama. Dvacetiletá panna, nikomu se nelíbím, jak bych taky mohla. Když už by někdo jevil zájem, není dostatečně urozený. Silonky se táhnou po nohách. Navlékám si jednu podkolenku, druhou. Nechci aby den vůbec začal. Na sobě tuna vrstev oblečení, které se mi ani nelíbí. Nelíbí se mi nic. Proč musím čekat? Na toho pravého? Existuje někdo jako ten pravý, nebo umřu neposkvrněná, čistá, nevinná jako malé dítě, které nikdy nepoznalo lásku? Ani od rodiny. Vždycky vyvrhel. Sčešu si vlasy, nasadím falešný spokojený výraz a den můžu přetrpět.

Spomienka

Dovolte nám představit novou autorku – slečnu Lily Starling, která se s vámi rozhodla podělit o vzpomínku na smrt jednoho z nejbližších členů rodiny. -*- Zaparkovala na známom parkovisku a vypla motor. Chvíľu len nečinne sedela a zbierala odvahu navštíviť miesto, ktoré v nej roky vzbudzovalo smútok a vháňalo slzy do očí. Hoci tu bola toľkokrát, že to ani nedokázala spočítať, zakaždým jej zvieralo hrdlo ako po prvýkrát. Vystúpila, z kufra auta vybrala kyticu a odhodlane vykročila úzkym dláždeným chodníkom. „Ahoj,“ smutne pozdravila, obzrúc sa, či ju niekto nepozoruje. Nechcela, aby si ľudia pri pohľade na ňu klopkali prstom po čele. Aj tak sa cítila hrozne. „Odpočívaj v pokoji, mami,“ zašepkala so slzami...

Spravedlnost – Smrt za smrt

Muzikál z pera Eame Vórimar. -*- Na kopci za malou vesnicí, lidé se sešli pod šibenicí. Kde vrah čeká na kata, co zbaví ho života. Svou ženu Boženu, usmrtil za měnu. Soudce: „Za zrůdnost tvou, dnes tady stojíš.“ Lidé: „Nám do očí podívat se bojíš.“ Kat: „Já dnes tvůj život v rukou mám.“ Kněz: “ Snad tě hříšníku v nebi nepotkám.“ Kat na krk vrahovi oprátku dává, smrt za rohem na něho s chutí mává. Vrah svou hlavu zdvihá a ze všech sil zpívá: Vrah: „K hříchu se doznávám, ženu jsem zabil. Kdybych to vrátit mohl, hned bych to spravil.“ K nebi vrahoun vzhlíží, cítíc, že smrt se již blíží. Soudce: „Spravedlnost budiž vykonána.“ Lidé: „Ať vrah nedožije se rána.“ Kat: „Smrt za smrt,...

Naděje

Z pera Vilji Carrie Dechant. -*- Starý muž letěl vzduchem, nohu zamotanou do vázacího lana vzducholodi, a usmíval se. Byla to nehoda a stále nechápal, jak mohl být tak neopatrný, ale stalo se. nevěděl, kam vzducholoď letí a netušil, jestli je možné tohle přežít, ale nepropadal černým myšlenkám. Už před lety přišel o rodinu a jeho život se scvrknul na práci v loděnici a spánek. Usmíval se, protože poprvé po dlouhých letech pocítil vlahý dotek naděje ve svém nitru. Let přežít může a vzducholoď ho může odnést na lepší místo, kde zase bude šťastný. Právě teď bylo možné vše a on nepotřeboval víc než tu naději.