Cudnost

Z pera Mintaky Orionis.

-*-

Matylda, moje první velká láska, ta byla ještě ze starý školy. Žádný voblečení, který víc odkrývá, než zahaluje, žádný vyzývavý pohledy. Ale měla jiskru v oku a uměla se usmát jako málokterá. Taky uměla mlčet, když bylo potřeba. Ale taky dokázala moudře a klidně mluvit, když to situace žádala. Rád na ni vzpomínám. Nápadníků měla tucty, ale nevdala se. V osmnácti vstoupila do kláštera. Nikdy jsem nepochopil proč. Rodina na ni nenaléhala, bylo to její rozhodnutí. Starala se o chudáky. Zemřela po válce na tyfus. Byla to nejkrásnější jeptiška, kterou jsem znal. Uměla být veselá a pokaždý byla dobře naladěná.