Lenost

Z pera Rose Daninatali -*- Hostinský, dneska se mi vůbec, ale vůbec vyprávět nechce. Už jenom to otevírání úst je únavné. Můj mozek je jak zpomalený. Příběh mě žádný nenapadá. Vlastně se mi vůbec nic nechce dělat. Cože? Že už vlastně vyprávím o jedné známé neřesti? Ach ano, lenost, moje stará známá. Občas si přijdu jako ten líný Honza. Jen se zahrabat do peřin za kamna a nevystrčit nos dokud to nepřejde. Lenost je takový sedmihlavý drak, kterého je těžké přemoct. Ale stejně jako Honza se nakonec zvednu, popadnu meč a toho draka zabiji. Souboj je to těžký, ale vítězství je sladké. Přesně jako...

Víra

Adventní stoslůvka z pera anonymního autora. -*- Seděla jsem na křesle u krbu, které už pro mě bylo vyhrazené, ačkoliv jsem tu nebydlela. Byla zrovna první adventní neděle, venku už se stmívalo a my jsme u nich byli na návštěvě – ostatně jako každoročně. Nadšeně jsme si s nejlepším kamarádem vyměnili pohledy, když jeho mamka obřadně přinesla věnec, následovaná svým mužem, připraveným zapálit první svíčku. U věnce strávíme příjemnou chvíli, než si naše rodina vezme vlastní svíci, kterou si od té hořící zapálí. Společně ji pak doneseme domů a budeme si užívat společný oheň. Vždy jsme věřili, že takto utužíme svá pouta a plamínek víry nás bude...

Upřímnost

Z pera Princess Star -*- Chvíli trvalo, než se Betty probrala z prvotního šoku. A hned poté udělala něco, co ji za dosavadní čtyři roky studia v Bradavicích ani nenapadlo –⁠ přisedla si ke zmijozelskému stolu. „Ahoj,“ pozdravila dívku s mourovatou kočkou na klíně. „Já jsem Betty.“ Dívka si ji zprvu podezřívavě prohlížela, ale pak pronesla: „Ahoj, Abiha.“ „Můžu?“ zeptala se Betty a když Abiha přikývla, pohladila kočku, která okamžitě zapředla. „Ten kluk, co tu byl,“ začala Betty, „nevíš náhodou, jak přišel k té knize, co s sebou měl?“ „Budu k Tobě upřímná, Betty, bohužel nevím. Ale musí být skvělá, když ji má neustále...