Archives | SubSalix

Snový klam

I slečnu Miru lov bobříků chytl a jako svého druhého bobříka si ulovila bobříka veršů. -*- Stěny kolem mě se třpytí, v mých uších šumí vody hlas. Shlížím na jeskynní kras zasypán plátky lučního kvítí. A vprostřed té nevídané jeskyně strom ladný jako stéblo trávy tyčí se, pod jeho větvemi stádo koní se pase. Na hřbetě koně pak – překrásná jezdkyně. Dělám krok blíž, ona však dál se zdá, vesele zahvízdá a není jí již. Tak běžím ke stromu, dech sotva popadám, škobrtám, kořen za kořenem míjím, vyhýbám se jim, jak jedovatým zmijím, a na zem, již bez dechu, znaveně...