Štěstí v neštěstí

Příběh pro bobříka velkých citů od neznámého autora je velmi silným příběhem o tom, že i když vám osud klade pod nohy překážky, chce to jen vydržet a počkat si na to své štěstí. -*- Do malé vesničky se narodila dívka, ke které byl život už od malička krutý. Diagnostikovali ji dětskou mozkovou obrnu, skoliózu páteře a jednu kratší Achilovku. Takže už jako kojenec jezdila na různé rehabilitace a cvičení. Naštěstí na ní nic z toho není skoro poznat. Po Achilovce jen zůstalo občasné chození po špičkách, které si sama ne vždy uvědomí. Ve školce ji kvůli tomu šikanovali. Posmívali se a mlátili ji. Možná i kvůli tomu, že již v pěti letech počítala příklady s tisícími, umělá psát a některá slova číst. Na základce ji chtěli posunout skoro do 3 třídy, že v první i celkem...

Autor : dne 01/08/2021 | Literární bobříci, Bobřík velkých citů | 0 komentářů

Skrytý talent

Začtěte se do příběhu pana Alexe o tom, že váš talent nemusí být na první pohled patrný. A možná si při čtení uvědomíte, jaký je ten váš skrytý talent. Bobříkovi ponaučení by to určitě udělalo radost. -*- Žila, byla, jednou jedna bobří rodinka. Táta bobr, máma bobr a šest malých bobříků, jejich dětí — Adam, Bětka, Cilka, David, Eliška a Filip. Žili si poklidně na břehu jednoho jezera a generaci po generaci se starali o hráz, kterou postavili už jejich prapraprapradědečkové. Tahle bobří rodinka ale nebyla jen tak ledajaká rodinka. Už po staletí se vyznačovali uměleckým talentem, který neznal hranice. Rok co rok se jeden bobr s druhým předbíhali, kdo vytvoří nádhernější umělecké dílo. Pozorný kolemjdoucí by si mohl všimnout nespočtu obrázků vyrytých do kůry, soch...

Autor : dne 01/08/2021 | Literární bobříci, Bobřík ponaučení | 0 komentářů

Láska je věčná

Každý, kdo ji prožil, vám řekne, že pravá láska je věčná. Ví to i slečna Indris, která pro bobříka velkých citů sepsala příběh o jedné takové věčné lásce. -*- Příběh, který vám budu vyprávět, se opravdu stal. Před mnoha lety, nebo tomu bylo včera? Tok času je velmi zvláštní, a čím jsem starší, tím mám pocit, že se všechny události staly teprve nedávno. Narodila jsem se jako dcera hraběte Vynfara. Jako druhá z jeho dcer. Možná si říkáte, co na tom, ale v těch časech záleželo dokonce i na pořadí. A zvláště u dcer. Můj otec mě nikdy nemiloval. Lásku si nechával pro své syny, protože syn je přeci odrazem muže a jeho jediná radost. Ale ke svým dcerám se vždy choval laskavě, takže jsem ho měla svým způsobem ráda. O naši výchovu se starala hlavně matka. Nutila nás celé...

Autor : dne 01/08/2021 | Literární bobříci, Bobřík velkých citů | 0 komentářů