Bílé stíny

Dalším bobříkem, kterého ulovil pan Cinex, se stal bobřík městských legend.

Za městem Kutná Hora je na první pohled krásný les na hoře jménem Kaňk. Mnoho lidí zde chodí venčit své domácí mazlíčky, někdo sem chodí na procházky do krásného čistého lesa. Když je den, je tento les opravdu jeden z nejkrásnějších, co můžete u nás vidět. Ale když je noc?

Ne že by tento les v noci nebyl tak hezký jako přes den, ale je zde nejspíš něco, o čem nikdo z nás neví. Dříve zde na vrchu hory stála hájovna, která se z neznámých důvodů přestala používat a začala chátrat. Jen prohnilé kusy zbylého dřeva, nějaké kameny v okolí porostlé mechem a jinak všude hustý les. Této legendě bych nevěřil, dokud bych to nepocítil na vlastní kůži.

Kolem té staré hájovny je zkrátka zvláštní energie, když kolem v nočních hodinách procházíte, cítíte chlad a zdá se vám, jak kdyby na vás někdo dýchal. Jsou to zvláštní pocity, ale to si může vsugerovat každý.

Když tudy ale procházíte o přesné půlnoci, ne jeden člověk zahlédl v dáli mnoho bílých stínů. Vysoké postavy, pohled přímo na vás, všude kolem vás chlad a na rukou husí kůže.

Zkuste se jít kolem hájovny projít ať na vlastní kůži pocítíte tajemno tohoto starého, evidentně ještě neopuštěného, místa.

Říká se, že tyto stíny jsou duchové všech mrtvých z rodiny pravých vlastníků hájovny. Prý vás nepustí blíž. Mají strach, aby nepřišli o své útočiště. Je snad tohle důvod, proč se přestala hájovna používat? Měl jí snad někdo, kdo nebyl z jejich rodiny a potomci majitelů je vyhnali pryč? Je mnoho otázek ohledně tohoto místo. Ale jak praví legenda, pokud spatříte stíny, nepřibližujte se. Nikdo, ale opravdu nikdo neví, co se stane.