Naděje

Tak už došlo i na bobříka veršů, kterého zdárně ulovila slečna Trixie Delilah Sinclair.   -*-     Stojím ve frontě.Ve frontě na prodej.Čí bude trofej,další na kontě?   Lepší jsou ostatní, lepší než já.Budoucnost daleká,strach a smutek leká.Vynikám v něčem? Pověz, mé já.   Nula jako ty! Smůla se lepí na paty!Všechno pokazíš!Nic si nezasloužíš!A v srdci mnoho prázdnoty.   A dost! Zticha už budeš!Zlepším se stůj co stůj!Lepší budu, to si pamatuj!Utahovat si ze mě již nebudeš!    Očka vystrašeného mláděte.V nitru i navenek třese seDočká se? Někdo najde se?Kdo ujme se kotěte?   Redakční úpravy provedla Eillen McFir...

Krása

Dalším z lovců, kteří se rozhodli pro ulovení bobříka sta chvil je slečna Amaltheia Capella Moonlight. -*- Kvap! Kvap! V diaľke počula spev. Pomaly sa k nej približoval snehuliak, ktorý si pospevoval chytľavú melódiu. Na ten nákazlivý úsmev nikdy nezabudne. „Čo tá dobrá nálada?“ Len ukázal na oblohu a ona si cez chudé konáriky obzrela slnko. Kvap! Kvap! „Nádhera!“ zvolal a už ňou krútil držiac ju za konáre. „Nádhera,“ zopakovala a úsmev sa jej rozšíril. „Ale..“ „Čššš! Krása!“ ukázal aj na malé biele snežienky. Kvap! Kvap! Na chvíľu sa usmiala, rýchlo sa ale zase zamračila. „A čo my?“ Kvap! Kvap! „Na kráse je najkrajšia jej pominuteľnosť!“ po chvíľke sa jeho...

Pavučina snů

Děsivých příběhů není nikdy dost. Nemyslím si to jen já, ale i slečna Kharianne Wolf a bobřík strachu ji dává za pravdu. -*- Zprudka se probudila. Na maličký okamžik zahlédla cosi ve tmě. Promnula si oči a pozorně prozkoumala místnost. Nic nebo nikdo zde nebyl – kromě mě. S úlevou si znovu lehla a nechala se unášet do říše snů. Sny to byly neklidné. Ztrácela se a neschopna pochopit smysl plula od obrazu k obrazu, který jsem jí předkládal. Cítil jsem, jak se jí zmocňuje úzkost, ale nenechal jsem se odradit. Její tíživý pocit mě rozveseloval. Těšilo mě vidět, jak se ze spaní zmítá.  Někdo přede vlákno snu a já ho nejsem schopna přetrhnout. Se svítáním ji úzkost začala opouštět a já odešel. Odešel jsem přesně...

Noc hrůzy

Je na čase se přikrýt dekou, zhasnout všechny svíce a na chvíli se ve společnosti bobříka strachu a slečny Melisy Pestré začít bát… -*- Byla jasná letní noc a desetiletý Max se v televizi zrovna díval na pohádku. Sice by raději koukal na něco drsnějšího. Přece jen chodil už do čtvrté třídy a dávno nebyl žádným miminem. Jeho maminka o tom nechtěla ale ani slyšet. Nic jiného mu tedy nezbylo. Nesouhlasil s tím. Vzdoroval jí. Nebylo mu to však nic platné. A jediné čeho tím dosáhl, bylo to, že ho naštvaná maminka poslala do pokoje. Nebyl tam sám ale moc dlouho. Chvíli na to se totiž otevřely dveře od pokoje a stála v nich jeho maminka. Podívala se na Maxe a řekla: „Když si myslíš, jak velký jsi kluk. Můžeš mi to teď dokázat. Právě mi volal totiž můj šéf, že mám...

Hlas srdce

Dovolte mi představit vám dalšího z řady lovců. Slečna Indris Elwinor bez zaváhání ulovila bobříka cizích světů. -*- Diane pomalu otevřela oči. Byla překvapená tím, že vůbec dokázala usnout, protože po velkou část noci se jen neklidně převalovala na lůžku. Nebyl to nijak vzácný jev, protože i když starší kněžky doporučovaly adeptkám, se před zkouškou dostatečně osvěžit spánkem, málokterá dívka mohla usnout. Na to byla pro ně zkouška příliš důležitá. Diane se ve vzpomínkách zatoulala o několik roků nazpět. Byla jen malou holčičkou, když byla rodiči přivedena na tento posvátný ostrov, aby se stala kněžkou. Na rodiče si již téměř nepamatovala, jejich tváře s postupujícími roky vymizeli z její paměti. Její rodinou se stalo společenství žijící na ostrově Asger. Život...