Alice: Travička

„Říkám ti, že o nic nejde. Uklidni se.“ Angel Dawson mávl nad slovy své manželky rukou. „Kdybych s ní chtěl něco mít, už by se dávno stalo. Miluji tě. Čekáme spolu dítě. A musel bych být blázen, kdybych tohle všechno chtěl měnit za něco jiného.“ Přešel k Vanesse a věnoval jí vroucný polibek, kterým ve vteřině zahnal všechny její myšlenky ohledně Sophie, vlastní sestry, která velice okatě svému švagrovi nadbíhala.

Vanessa nevěřila, že by jí dokázal tak přesvědčivě lhát a dívat se jí přitom do očí. Na to ho příliš milovala. Udělali si tedy krásný večer, a když Angel v posteli po jejich milování usnul, ona sama se přemístila do obývacího pokoje. Vzala si knihu, našla zápalky a rozžehla jednu z nich u knotu svíčky. Milovala svíčky a vůni ohně. Navíc ráda šetřila energie, tak se snažila co nejvíce se vyhnout rozsvěcování světel na elektřinu.

***

Alice Schillerová byla pověřena vyřešením jednoho zapeklitého případu. Úplně zdravá těhotná žena byla ráno nalezena mrtvá ve svém domě, v obývacím pokoji. Zemřela udušením, ale nic nejedla, aby jí snad zaskočilo sousto, a neměla žádné dýchací potíže, žádné astma, ta žena ani nekouřila cigarety…

„Tak kde ji máme?“ zeptala se Alice, když vešla do pokoje.

Byla to spíše řečnická otázka. Uviděla ji hned, ležící na gauči. Zatímco mluvila, už šla směrem k ní.

„Přišli jste na něco?“ zeptala se a otočila se na své kolegy z branže. Tohle už nebyla řečnická otázka.

„Zatím ne,“ odpověděl Peter, její podřízený. „Ale už tu byli z laboratoře. Odebrali vzorky z její kůže a ze sliznic. Určitě na něco přijdou.“

„Žila tu sama?“ Alice se dozvěděla, že nikoliv. Že oběť, Vanessa Dawsonová, sdílela společnou domácnost se svým manželem a také se svojí o tři roky mladší sestrou Sophií.

Osud Alici přál. Oba byli doma, takže se je okamžitě vydala vyslechnout. Nejdřív šla za sestrou oběti. Nedozvěděla se vůbec nic. S manželem byla Vanessa šťastná a byla to milá a ochotná duše, takže neměla žádné nepřátele.

„Vůbec nevím, kdo to mohl udělat,“ vzlykala Sophie. „A hlavně: jak? Řekněte mi, že se dozvím, až na to přijdete?“

„Samozřejmě,“ ujistila ji Alice, ale když odešla z dívčina pokoje, měla zamyšlený výraz v tváři. Na té modrooké blondýnce se jí něco nezdálo. Její pláč se jí zdál neupřímný, jako by ona sama byla vrahem. Ale jak by svoji sestru zabila? A hlavně: proč? Co se odpovědi na tuto otázku týče, rychle ji dostala a věděla už, co by mohlo být motivem. Stačilo jí promluvit si s manželem Vanessy.

„Já nevím, jak to říct…“ řekl Angel a nejistě si vjel rukou do vlasů. „Těžko se mi to říká, protože vím, že je to vážná věc. Ale myslím si, že možná vím, kdo ji zabil.“

„Kdo? Jen mi to řekněte. Já vás za to soudit nebudu,“ řekla Alice, která se mu snažila dodat kuráže.

„Sophie. Ona… Ona po mně tak trochu jela, víte? Napadlo mě, že jí Vanessa možná trochu překážela.“

„Promiňte, pane Dawsone, ale musím se zeptat. Mohla mít Sophie pocit, že má u vás šanci?“

Povzdychl si. „Ano. Párkrát jsem se od ní nechal svést. Bral jsem to jen jako nezávazné povyražení. Znáte to… Manželka těhotná, nálada na sex často nebyla, a já to prostě potřeboval…“ Zarazila ho pohybem ruky.

„Nezajímá mě, jak velká je vaše touha po souloži,“ řekla bez okolků. „To, co jsem potřebovala zjistit, už vím. Děkuji vám za váš čas. Dáme vám vědět, jakmile něco zjistíme. Upřímnou soustrast.“

Odešla i se svými kolegy ze vstupních dveří ven na ulici a všichni se vrátili na stanici. Na místě už udělali všechno, co mohli. Teď jim nezbývalo nic jiného, než čekat na výsledky z laboratoře.

***

„Otrava?“ zeptala se Alice a dívala se na Christinu, která pracovala v policejní laboratoři.

„Ano. Odpařeným olejem s výtažkem z jedovatých bylin. Našli jsme vzorky toho oleje i na té vyhořelé svíčce, kterou si oběť zapálila k četbě knihy. Ten, kdo ji chtěl zabít, věděl, že si čte u svíčky, a polil svíčku tím olejem. Ale nejde mi do hlavy, jak k takové věci někdo přišel.“

„Já bych věděl,“ pokýval hlavou Peter. „Její sestra pracuje v květinářství. Některé prudce jedovaté rostliny dobře vypadají, a tak se tam prodávají. Tak by se k nim mohla dostat. A pokud měla dostatečný motiv, určitě mohla přijít na způsob, jak z těch rostlin udělat olej, který ten proces dokončil.“

„Samozřejmě,“ přikývla Alice. „A když Vanessa zemřela, Sophii se otevřela cesta k jejímu manželovi.“

Tyto dedukce byly správné, a když na Sophii zatlačil i sám manžel oběti, rychle ji to zlomilo a přiznala se. Angela milovala od prvního okamžiku, co ho uviděla, a když se s ním párkrát vyspala, nabyla pocitu, že ji Angel také miluje, jen mu manželství brání, aby dal své city více najevo. A tak chtěla jejich vztahu pomoci tím, že se své sestry zbaví.

---

Redakční úpravy provedla Helenia Kukková.