* Detektiv na scéně *

Alice přišla domů, zaklapla za sebou dveře a po paměti odhodila klíče do košíku na botník. Cvakla vypínačem a předsíň zalilo žluté světlo žárovky. Překročila několik párů bot nedbale poházených na podlaze a přihodila k nim další, právě vyzuté černé polobotky, hned následované batohem, koženou bundou a svetrem. Prošla temnou kuchyní kolem hromady neumytého nádobí a rozsvítila až lampičku v koupelně nad umyvadlem.

Na podlaze za ní přistálo tričko a džíny. Letmo mrkla do zrcadla na drobnou černovlásku s bledou pletí a zelenýma očima, svlékla ze sebe poslední kousky oblečení a vklouzla pod sprchu. Pod proudem vlažné vody zavřela oči. Potřebovala ze sebe smýt události posledních dnů, tak divoký případ neřešila už kdovíjak dlouho. A ještě zdaleka není u konce. Zhluboka se nadechla a zatřepala hlavou, aby zahnala těžké myšlenky. „Konečně doma…“

*

Ano, je to tak. Představuji vám hlavní postavou vašich budoucích příběhů, Alici Schillerovou. Je to asi 170 cm vysoká mladá žena něco po třicítce, která má vlastní detektivní kancelář, případně sem tam dělá nezávislou konzultantku policejnímu oddělení. Pochází z vcelku normální rodiny. Její rodiče se rozvedli, když jí bylo 15 let, vychází ovšem dobře s oběma. Odmalička má zvláštní dar – absolutní paměť na obličeje a vůbec na všemožné detaily. Je velmi inteligentní a všímavá, umí obstojně kreslit a hraje na klavír. Jinak je ovšem poměrně nemotorná a na ruční práce nešikovná.

Studovala žurnalistiku a souběžně kriminalistiku. Během studií se jí beze stopy ztratila kamarádka, po které při své práci nepřestává pátrat. Láska k psaní jí zůstává, stejně jako post novinářky na volné noze, což se občas hodí. V práci i v životě ji pohání smysl pro fair play, je silně morálně založena a neodpouští lži a podvody. Občas u ní smysl pro morálku vítězí nad zákonem. Sama se neumí přetvařovat a veškeré emoce jsou na ní hned vidět. Naštěstí ji nerozhodí jen tak něco; je si poměrně jistá v kramflecích.

Ulítává na barvení vlasů a střídání účesů, takže ji každý měsíc potkáte s jiným sestřihem i barvou. Při své práci to sem tam využívá jako maskování. Nesnáší domácí práce od vaření až po žehlení; v životě neudržela při životě ani květinu, natož domácí zvíře. Zvířata obecně sice toleruje, ale nijak zvlášť je v lásce nemá. Se vztahy s lidmi je to o něco lepší, má pár dobrých přátel; romantické vztahy se jí zas tak moc nedaří. Možná to bude tím, že až příliš často a příliš tvrdě říká, co si opravdu myslí.

… tak co říkáte? Stane se Alice hrdinkou i Vašeho příběhu? 🙂 Více již brzy v hradních soutěžích…