Co je to vzduch?

Vzdušné drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Většina lidí o tom nepřemýšlí. Vzduch není vidět, nevnímáme jeho pohyb, prostě ho ignorujeme. Málokdo si však uvědomuje, jak rychle se vzduch pohybuje. Co by se přihodilo, kdyby se nehýbal alespoň tak rychle, jak se pohybuje Země? Co by tu zůstalo? Nic! Bratr říká, že vzduch je účinnější abrazivo, než člověk. Jen si to představme. Země se točí, vzduch se nehýbe. Jak dlouho bude trvat, než ve vesmíru zůstane místo naší krásné, modré planety malý obroušený šutr? Hloupá otázka? Možná. Ale je třeba si občas takovou položit. To proto, abychom se občas zamysleli nad zdánlivými banalitami a přestali být...

Autor : dne 08/23/2018 | 2018 Vrba ve víru živlů, Ze STOklas | 0 komentářů

Cesta do neznáma

Vzdušné drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Křečovitě se drží, když se zvedá vítr. Není sám, drží se i všichni jeho spolubydlící. Šumí to mezi nimi, jako by na sebe navzájem volali a podporovali se. Vítr má čím dál tím větší sílu. Ten malý chudáček už se nemůže déle udržet, pustí se a vítr ho odnáší pryč od jeho přátel, do neznámých míst. Poletuje ve vzduchu, snaží se zklidnit a zorientovat. Je to zbytečné, vůbec neví, kde je. Po dlouhé chvíli vítr utichá a malý zelený lístek, urvaný z větve stromu, se pomalu a houpavě snáší dolů k zemi, kde upadá do trávy. Zapomenutý, ztracený a sám. Redakční úpravy provedla Helenia...

Autor : dne 08/23/2018 | 2018 Vrba ve víru živlů, Ze STOklas | 0 komentářů

Za jeden den přijít o vše

Vzdušná povídka do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Jedna, dva, tři, čtyři. Nahlas počítala sekundy, kdy ležela na zemi s hlavou složenou pod rukama. Plakala. Nejen strachy, ale i kvůli tomu, že věděla, kolik milovaných už ztratila. Viděla, jak její matku, která se schovala do auta, vcucl i s vozidlem vír, pak malého bratra, který nestihl otevřít vchodové dveře do domu. Jedna, dva, tři. Rozhostilo se ticho. Odvážila se zvednout hlavu. Rozhlédla se a spolkla výkřik. Místnost, kde se ukrývala, ztratila jednu zeď, zbořila se i střecha, jejíž zbytky dopadaly na zem. Za oknem viděla domy, nebo spíše to, co z nich zbylo. Nervózně prošla skrz výklenek, kde dřív bývaly dveře, a obhlédla venkovní prostory. Katastrofa. Tornádo zničilo vše, co mu přišlo do cesty. Emily...

Autor : dne 08/23/2018 | 2018 Vrba ve víru živlů, Svitky pergamenu | 0 komentářů

Setkání pod hvězdami

Vzdušná báseň do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Sklání se v pokoře zlatavé klasy, koruny topolů ožívají tajemstvím, a ty něžně čechráš mi vlasy, ač skryt před zrakem vidoucím. Lehký tvůj dotek jak měsíční záře, když procházíš bezesnou nocí. Já mlčky nastavuji tobě tváře, víčka zavřená, srdce tlukoucí. Houpací křeslo zasténá tiše, jednou, dvakrát, než utichne zcela. Lístek magnólie snáší se z výše a svítá, dřív, než bych chtěla. Skrze veselý zvonkohry hlas vítáš znovuzrozený jasný den. Setkáme se pod hvězdami zas, až jednou zabloudí můj sen. Redakční úpravy provedla Helenia...

Autor : dne 08/23/2018 | 2018 Vrba ve víru živlů, Z Vergiliova stolu | 0 komentářů