Setkání pod hvězdami

Vzdušná báseň do letní soutěže Vrba ve víru živlů.

Sklání se v pokoře zlatavé klasy,
koruny topolů ožívají tajemstvím,
a ty něžně čechráš mi vlasy,
ač skryt před zrakem vidoucím.

Lehký tvůj dotek jak měsíční záře,
když procházíš bezesnou nocí.
Já mlčky nastavuji tobě tváře,
víčka zavřená, srdce tlukoucí.

Houpací křeslo zasténá tiše,
jednou, dvakrát, než utichne zcela.
Lístek magnólie snáší se z výše
a svítá, dřív, než bych chtěla.

Skrze veselý zvonkohry hlas
vítáš znovuzrozený jasný den.
Setkáme se pod hvězdami zas,
až jednou zabloudí můj sen.

Redakční úpravy provedla Helenia Kukková.