2018 Vrba ve víru živlů · Svitky pergamenu

Za jeden den přijít o vše

Andra Tigers · · 2 min čtení · 0 komentářů

Vzdušná povídka do letní soutěže Vrba ve víru živlů.

Jedna, dva, tři, čtyři. Nahlas počítala sekundy, kdy ležela na zemi s hlavou složenou pod rukama. Plakala. Nejen strachy, ale i kvůli tomu, že věděla, kolik milovaných už ztratila. Viděla, jak její matku, která se schovala do auta, vcucl i s vozidlem vír, pak malého bratra, který nestihl otevřít vchodové dveře do domu.

Jedna, dva, tři. Rozhostilo se ticho. Odvážila se zvednout hlavu. Rozhlédla se a spolkla výkřik. Místnost, kde se ukrývala, ztratila jednu zeď, zbořila se i střecha, jejíž zbytky dopadaly na zem. Za oknem viděla domy, nebo spíše to, co z nich zbylo. Nervózně prošla skrz výklenek, kde dřív bývaly dveře, a obhlédla venkovní prostory. Katastrofa. Tornádo zničilo vše, co mu přišlo do cesty. Emily však nezajímalo, co vše bylo zničeno, ale zda přežil ten jediný člověk, o kterém neměla stále žádné zprávy. Svého přítele naposledy viděla dvě hodiny před katastrofickou událostí. Rozběhla se z kopce a rozhlížela se po ruinách. Sem tam leželo nějaké bezvládné tělo a Emily vždy zoufale, zároveň ale šťastně, neboť neměla důkazy, že její přítel podlehl tornádu, odvrátila tvář a hledala dál.

Prošla celé město, viděla plačící lidi, zbořené domy, mrtvá zvířata a vyvrácené stromy. Svého přítele však neviděla. Se slzami v očích se ptala i náhodných kolemjdoucích. Někteří znali ji i jejího přítele, nikdo však nedokázal Emily povědět, kde by měla svého milého hledat. A tak Emily hledala dál. Procházela i skrz ruiny. Až večer, když se šla s pocitem prohry a s pocitem, že zůstala úplně sama, projít kolem řeky, uviděla tělo statného hocha, jak leží na břehu. Rozběhla se, pohlédla do jeho tváře... a byl to on. Bledý, se zavřenýma očima a nepohybujícím se hrudníkem. Emily nevěděla, co dělat. V tu chvíli nedokázala ani plakat, jen nevěřícně upírala zrak k nebesům. Jeden jediný den, jedno jediné tornádo, které zničilo celý její život. Vítr posměšně zcuchal její vlasy, když si lehla vedle těla svého milého a nechala své slzy téct po tváři...


Redakční úpravy provedla Helenia Kukková.

Komentáře

Zatím tu žádný komentář není. Buďte první, kdo autorovi napíše!

Napsat komentář

Komentáře nepřihlášených čtenářů schvaluje redakce. Přihlásit přes hogwarts.cz