Smutný drak

Autor: Natally Daley Jen jsem tak ležel na pultě a díval se na to, jak všichni moji kamarádi odcházejí. Všichni, až na mě. Nepatřil jsem mezi největší draky a možná ani mezi nejhezčí, zato jsem uměl krásně létat. Byl jsem snad nejlepší letec z těch všech, co tu se mnou kdy byli. Vždyť i mé jméno vypovídalo o všem – Super Letec. Každý den byl pro mě den ode dne horší a horší. Už jsem se nemohl dál dívat na to, jak všichni moji přátelé odcházejí a já jediný zde stále zůstávám… Každým dnem to bylo horší a horší. Měl jsem chuť se zvednout a letět někam pryč, daleko od toho všeho, a užívat si čerstvého vzduchu. Bohužel, mně to asi nebylo souzeno. Moje naděje na to, že si mě někdo vezme, opadala jako listí na stromech. Už jsem nevěřil tomu, že si mě někdo koupí, i když...

Pro Chester…

Jedna stará lampa na půdě se skvěla. Prach z ní Chester setřela, když uklidit tam chtěla. Nevěděla, že lampa ta, z kouzelných je krajů, z nebezpečných údolí plných čar a tajů. Na starou zeď za ní padl temný stín, když se prudce otočila, stál tam mocný džin. Pravil hlasem úlisným: „Chester – moje paní, splním já ti bez váhání jakékoliv přání. Kterékoliv přání, po čem touží tvé srdce, pravou lásku, slávu? Či snad radši srpce?“ Dlouho Chester přemýšlela a nakonec mocí jata džinovi si poručila bezedný zdroj zlata. I vytáhl džin měšec ze záhybů své róby, měšec, co již způsobil převelice zloby. Lepší pozor dát si měla na svá vlastní přání. Málo kdy je upřímný, kdo se vám k zemi klaní. A džin se jen zle směje, pekelník ten zrádný. Chester dluhy nadělala, však bezedný...