Třináct vlajek – 13. kapitola

Ryba na suchu Do cely škvírami v trupu lodi jemně pronikaly paprsky ranního slunce. Z paluby sem doléhaly rozkazy kapitána a výkřiky: „Země na obzoru!“ Dva chlapci leželi natažení na dřevěné podlaze a pomalu se probírali. „To je v háji!“ vzdychl Tim, když se zády opřel o mříže. „Co?“ promnul si oči Jack. „Zítra budeme viset.“ Tim tento fakt přes noc jaksi přijal. Nebyl z toho zničený, ani toho nelitoval. Prostě to tak bylo. „Ne, ty viset nebudeš!“ To Tima zaskočilo. „Ty zrušíš systém Velkého Kapitána.“ „Cože?“ „Slíbils mi pomoc, slib mi ještě jedno. Když tě odsud dostanu, zrušíš ten systém?“ „Ano.“ Timovi už bylo všechno jedno. Vždyť mu jeden nesplnitelný slib před smrtí nemůže nijak ublížit. „A jak ti mám vlastně říkat, když nejseš Jack? To ti mám říkat…...

Láska

Autor: Natally Daley Láska je jako jarní růže, do lásky ti nikdo nepomůže. Bez lásky je člověk ztracen, jeho život je pak zkrácen. Láska na srdci je kámen, každého spálí jako plamen. S tajnou láskou málo zmůžeš a srdcem si nepomůžeš. Však nejlepší kamarád pomůže ti a vzápětí ostatní prozradí ti, že pro jinou už s každým zápolí, potom, že srdce zabolí. Jen čas hojí staré rány, ale jizvy, ty zůstanou zachovány. Až nastane správný čas, objeví se ten pravý...

Třináct vlajek – 12. kapitola

Jackův příběh „Jmenuji se Jaqueline Remuleová, jsem dcera hraběnky Remuleové. Jak už jsi slyšel, hraběnka Remuleová je neskutečná dobrodinka – zakládá sirotčince, nalezince, nemocnice… a za to ji všichni obdivují a mají rádi. Je to jedna z nejváženějších dam vyšší společnosti. Provdala se velmi mladá za hraběte Remulea, předtím šlechtična nebyla. Hrabě zemřel před mým narozením a hraběnka se tak intenzivně věnovala charitativním činnostem, že na svoje dítě neměla nikdy čas. Od narození jsem měla kojnou a dvě chůvy. Všechny tři moji matku fanaticky zbožňovaly. Snažily se mě naučit šlechtickým způsobům ještě dříve, než jsem se naučila chodit, a zdvořilé konverzaci ještě, než jsem uměla mluvit. Kupovaly mi ošklivé panenky v načančaných šatech a miniaturní čajové...

Stále ťa milujem – 2. kapitola

Lou sa rýchlo postavila a pokrútila hlavou. „Neprichádza do úvahy!“ Alex sa s ňou nemienil dohadovať. „Jednoducho idem s tebou! Aj ja mám s kráľom nevybavené účty!“ Chvíľu sa navzájom prepaľovali pohľadmi, až nakoniec Lou prikývla. Nemalo cenu ho prehovárať. Assassini vždy držia spolu, znelo jej neustále v hlave. „Bene, ale potrebujeme plán,“ zahlásila Lou. Alex vstal a pokynul jej, aby ho nasledovala. Spolu sa vybrali do kuchyne. Nebola veľká, ani honosná. Alexova rodina bola síce bohatá, no nikdy si nepotrpeli na luxus. Preto Lou neprekvapilo, keď videla už trochu zhrdzavený šporák a kuchynské skrinky, z ktorých už opadávalo drevo. Sadla si za malý kruhový stôl a pozorovala Alexa, ktorý niečo hľadal v zásuvke najväčšej skrine. Potichu pri tom nadával. „Á, tu je...

Ty a já

Autor: Natally Daley Společná píseň nám tu hrála, já jsem se u tebe hřála. Bylo to jako krásný sen, avšak iluze byla to jen. Teď máš jinou a mně slzy po tváři se řinou. Nevím, čí je to vinou, ale ty už nejsi mým hrdinou. Opět hraje ta píseň známá, jednou se zas potkáme a já najevo ti dám, že bez tebe se skvěle mám.