Šnečí deník skrz naskrz žlutého Moríska – 10. kapitola

Sůavo, můj idole věčný – jsem žlutý a jsem nebezpečný Na rituál jsem samozřejmě měl zakázáno jít, ale… Chester mě schovala ve výstřihu svých černých šatů, které jako dar dostala od své patronky Vicky. Jak jsem říkal, já jsem nedostal nic, ale to už jsem pominul. Nejdůležitější bylo, že jsem byl na rituálu, ačkoliv jsem tu byl inkognito. A měl jsem nejspíš zůstat nepoznaný, ale já nechtěl. A můj ochočený človíček si to také nepřál. Z cesty jsem popravdě moc neměl, protože jsem byl schovaný, ale když mi konečně ukázala, co se děje, byl jsem u vytržení. Takové vzrušení a rozjitření mých smyslů jsem nečekal… Chester Mikeyskovitá: – vytáhne z výstřihu šneka a potají mu ukazuje Madam Helgu, aby se taky cítil tak posvátně a užasle – Andrew...

Třináct vlajek – Prolog

Městečko Kingsport se utápělo ve tmě. Úzké uličky byly až na pár starých koček prázdné. Mírný vánek čechral vlnky líně olizující pobřeží a lodě v přístavu se ospale kolébaly. Z té nejmenší však byl vysunutý můstek, po němž nejistě postupovala řada mužů. Na palubě stál důstojník a prohlížel si budoucí posádku. Většinou se jednalo o statné muže s mohutnými plnovousy a s objemnými ranci přes rameno. Toto byla rozhodně posádka schopná dát tu rozvrzanou kocábku do pohybu. Jak se ona krátká řada chýlila ke konci, důstojník si všiml osoby, která ji uzavírala. Byl to ještě chlapec. Měl na nohou směšně velké holínky, které s každým jeho krokem drhly podpatkem o zem, přes rameno měl po vzoru ostatních námořníků přehozený uzlíček a neustále se nervózně ohlížel. Čím víc se...

Deník Layly Brooke Stilton – 1. kapitola

21. listopadu, 2015 Nikdy jsem netušila, že bych mohla být čarodějka, vždyť mě na základce šikanují! No ale protože prostě jsem, tak jsem si začala psát deník. Včera, 20. listopadu, mi přišel dopis z kouzelnické školy Melody of Magic, zkráceně jí studenti říkají MoM, že by mě tam chtěli. No, takhle přesně to tam nebylo, ale prostě jsem přijatá! Máma, která zbožňuje Harryho Pottera, byla absolutně nadšená, objímala mě a tančila po pokoji. Táta zase nervoval, že to určitě píše jen nějaký pedofil, že se budu těšit, půjdu tam a pak… to dopadne špatně. Domluvili se tedy, že mě tam pošlou, ale musím si vzít mobil a volat jim. Teď už jsem sbalená, jedu normálním vlakem na místo, kde je sraz nových studentů. Mám tam dorazit až zítra ráno, ale co! Stejně se těším,...

Stromopsaní – Nečekané události

Navázáno na kapitolu od Andromedy Rose Moonlight – Těžké rozhodnutí. Bard Blodyn společně se svou milovanou Zrzečkou ještě dlouho brázdil lesy hledaje nových dobrodružství a svými melodickými písněmi, které vydával ze své kouzelné flétny, obdarovával všechny obyvatele lesa, kteří doposud nic krásnějšího neslyšeli. Jako dík za tyto písně pomáhali bardovi i Zrzečce v jejich pouti za dobrodružstvím. Po dlouhém putování lesy a pláněmi se bardovi naskytl pohled již dlouho nevídaný. Bard se ocitl na okraji pláně a přímo před ním stál ohromný hrad. Nebyl to jen tak obyčejný hrad. Nad hradem se míhala masivní černá mračna a blesky lemovaly oblohu. I na tak značnou vzdálenost bard pocítil náhle prudké ochlazení, které se linulo směrem od hradu. „Zlé, hodně zlé místo,...

Stromopsaní – Podivné setkání

Navázáno na kapitolu od Adeliny Susan – Setkání s Chauned. Blodynovi ten naléhavý výkřik sevřel srdce. Vyrazil tam, kde tušil hlas, ale už po pár krocích na něj dopadla tíha čehosi prazvláštního. Čehosi, co mu svazovalo nohy, jako by byl očarovaný nebo zakletý. Chtěl běžet rychleji, ale nemohl. Chtěl držet směr, ale nedařilo se to. Krátká chvíle se zdála najednou nekonečná a na vteřinu ho napadlo, že se dnes ráno probudil spíš do děsivého snu než do slunečného dne. Jak těžce běžel dál a dál travou a pak po vyšlapané stezce, všechno okolo ho utvrzovalo v té strašidelné myšlence o příliš živém snění. Na obloze, ke které občas pozvednul oči, se stáhla děsivá mračna, těžká, taková, která s sebou nesou sněhové vločky. Jak si ale Blodyn pamatoval ze záblesků...