Odplata

Děsivá krásou, hrůzostrašná zjevem, překypující zlobou brouzdá tímto světem. Život ji mučí, zemřít ale nemůže. Zůstala tu bez pomoci milovaného muže. Za dávné hříchy platí, duši svou zaprodala. Nechtěla bez něj zůstati, tak se ďáblu zaslíbila. Smutek ji sžírá, bolest ničí. V srdci hluboká díra, co je stále větší. Zůstala tu samotná, bez možnosti spasení. V kletbě polapená chodí světem zatracení…

Autor : dne 02/27/2013 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Do poslední kapky 3.

* Pokojem čpěl zápach krve. Podívala se na své dlaně. Pozdvihla je k očím a sledovala krev temně rudou jak divoké růže. Pomalu se srážela. Byl to jediný důkaz o jejím činu v oné místnosti. Připálila si cigaretu a prkenně přešla k umyvadlu. Voda mísící se s její vinou zrůžověla. Všechno smyla. Do poslední kapky. *„Ano, nemáte se čeho obávat,“ odvětil hlas v pozadí. „Dejte mi ještě pár dní,“ ujistil ji. „Proč to tak trvá?“ naléhala. Na něco takového kalibru se čekalo těžce. Každý den očekávala šok a nebo úlevu. Nevěděla, po čem touží víc. „Dejte mi pár dní.“ Zavěsil. Sakra, proč se za každou cenu musel chovat tak podivně? Běhal jí z toho mráz po zádech. Její muž se už dobrý týden choval zvláštně podezřele. Byl na ni...

Autor : dne 02/25/2013 | Do poslední kapky | 0 komentářů

Kdybych tak mohl být… I. od Donatiena

Nejlepší příspěvky z prvního kola soutěže, které mělo toto zadání: „Kdybych tak mohl být knihou s tisícem příběhů…“ Autor: Donatien Green Kdybych knihou s příběhy já byl, vše bych si sám sobě vybájil. Ležel bych v polici v knihovně tiše, nebylo nic by tam kolem mě slyšet. Kdybych byl knihou – těžko si pomoci četl bych sám sebe za dne i za noci. Napsal bych příběhy o dešti, o sněhu, prožil bych sám v sobě tisíce příběhů. Kdybych se knihou teď najednou stal, ve dne by četli mě, v noci bych psal, za tichých nocí by slyšeli šustění, jak bílé stránky se v příběhy promění. Kdybych byl knihou, tak životů tisíce nesla by jediná knihovní police. Když všechny lidi by oklamal spánek, meče by řinčely v tichu mých stránek. Kdybych byl knihou – ta...

Autor : dne 02/23/2013 | Kdybych tak mohl být..., Ze sálu soutěží, Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Kdybych tak mohl být… I. od Alby

Nejlepší příspěvky z prvního kola soutěže, které mělo toto zadání: „Kdybych tak mohl být knihou s tisícem příběhů…“ Autor: Alba Jacquelin Otevřel bych se Na první stránce Byla by bílá Jako to hedvábí Pohladil bych ji očima A pak začal psát Zlatým písmem Tisknul bych své pocity Tvořil světy Trávu na zeleno maloval Vítr opřel bych do plachet Černým kočkám Domaloval barevný svět Stránku za stránkou Příběh za příběhem Fantazie přece nemá hranic Tak jako...

Autor : dne 02/23/2013 | Kdybych tak mohl být..., Ze sálu soutěží, Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Setkání v parku

Stalo se to jednoho letního odpoledne. Bylo hezky, jak už to v létě bývá. Slunce pařilo a slabounký větřík mě chladil na kůži. Všichni někam šli, něco podnikali, a já za nimi nechtěla otálet. Proto jsem se rozhodla jít ven. Rychle jsem na sebe hodila šortky a krátké bílé triko, popadla tašku a vyrazila na vlak. Bylo opravdu krásně. Už teď jsem byla ráda, že jsem vyrazila. A jak se později ukázalo, opravdu jsem udělala dobře. Ani nevím, proč jsem došla zrovna sem. Možná mě něco táhlo, ale pochybuji o tom. Dorazila jsem do městského parku blízko Karlova náměstí. Samozřejmě tu bylo plno lidí, a tak jsem rychle vyhledala nějakou opuštěnou lavičku. Naštěstí jsem ji našla a hned tam hupsla. Chvíli jsem si četla knížku, kterou jsem si zrovna půjčila v knihovně, a...

Autor : dne 02/21/2013 | Svitky pergamenu | 0 komentářů