Jak to bude dál? - 2. kapitola
Je tu pokračování povídky, jejíž vývoj můžete vy, čtenáři, opět ovlivnit výběrem z několika možností v závěru této kapitoly.
Je tu pokračování povídky, jejíž vývoj můžete vy, čtenáři, opět ovlivnit výběrem z několika možností v závěru této kapitoly.
Drazí a milí čtenáři i autoři,
březen čítárně příliš nepřál a schránka se zásobou dobrého čtiva se skoro vyprázdnila. Proto bych k vám měla prosbu.
Vonku bolo obrovské ticho, len listy na stromoch sa hýbali jemným vánkom.
Jsi má kniha, písmo svaté,
měkká postel, župan froté,
vůně nebe, kávy, psaní,
jsi mé všechno, co mi voní.
Brum. Brum. Brum.
Bručela si moje stará basa v koutě. Dělala to vždycky, když jsme osaměli. To zvláštní bručení jsem slyšel jenom já, bylo to spíš takové vibrování na vnitřní straně lebky, které se ke mně přikrádalo z nočního ticha. Měl jsem ten pocit rád, přicházel těsně před spaním a příjemně šimral v mozkovně.
Kolegyně Siny mi zaslala nejlepší příspěvky ze své soutěže Citátové drabble IX., tedy se i vy můžete pokochat tím nejhezčím na motivy tohoto citátu: "Zdravý ubožák je šťastnější než nemocný král." - Arthur Schopenhauer
Kolegyně Siny mi zaslala nejlepší příspěvky ze své soutěže Citátové drabble IX., tedy se i vy můžete pokochat tím nejhezčím na motivy tohoto citátu: „Zdravý ubožák je šťastnější než nemocný král.“ – Arthur Schopenhauer.
Smrt,
Černý havran na těle,
Co mršinou se krmí
A od ní čeká povolení
Maso trhat dál a dál.
Príroda v malom mestečku ožívala, objavovali sa nové púčiky na konároch, kvietky sa pomaly preberali k životu, vtáky čvirikali na každom kroku, aby ohlásili obyvateľom, že prichádza jar, symbol nového života.
Milí čtenáři, milí autoři, v polovině března se vám opět čítárna hlásí s několika oznámeními.