DM 38 – Alisma
Hlučností ticha. Doplněno v bonusovém kole. Když ji vytáhli ven, byla omámená. Nevnímala, necítila, nevěděla ani, jestli ještě umí mluvit. Hluk vězení byl nesnesitelný.Zachránci si s ní nevěděli rady. Jejich hlasů se lekala, a i když je očividně vnímala, naprosto na ně nereagovala.Nachystali pro ni čistý pokoj a k obrazovce malé kamery, která v něm byla umístěna, posadili službu. Vše nechali na osudu.Zprvu si nevšímala žádné změny. Ale pak už byla hlučností ticha, které neslyšela už celou věčnost, tak pohlcená, že se musela začít smát. Rychle zmlkla, protože tón jejího hlasu byl strašidelný.Zaposlouchala se a ukolébána tím nejnádhernějším zvukem, tichem, šťastně...
DM 34 – Evelina
Čekání na minulost. Doplněno v bonusovém kole. „Tohle nemůže nikdy vyjít,“ kroutil hlavou mladý muž a nevěřícně koukal na svého parťáka. Jeho parťák ho vnímal jen napůl – pohledem propaloval stroj času a jen cosi nesrozumitelného zabručel. Jeho přítel ale nepřestal naléhat: „Ona to nemůže stihnout, ten stroj jsme opravili moc pozdě. Teď už nejspíš umřela.“„Já tomu nevěřím,“ namítl mladík vzdorovitě a stále propaloval stroj pohledem. „Já vím, že se naše kapitánka stihne vrátit z minulosti včas.“„Blbost!“ sykl ten druhý muž rozčileně, když tu najednou… cosi bliklo. Oba zmlkli a ani nedýchali. Napětí bylo cítit ve vzduchu. A ona se zhmotnila z ničeho uprostřed...
DM 31 – Cerridwen
Obraceč času. Doplněno v bonusovém kole. Tuhle malinkou třpytivou věc objevila na půdě už když byla malá.Ze začátku ji nosila na krku jen tak, protože se jí líbila, ale časem přišla na skrytý mechanismus.Mohla měnit svůj život, život ostatních i různé situace.Konečně si měla s kým povídat, prostě se vrátila do chvíle, kdy byla sama a smutná a objala se.Konečně se jí všechno dařilo. Vracela se tolikrát, že si někdy už ani nepamatovala, kolikrát v tu danou chvíli existuje. V pokoji najednou spalo deset jejích osob. Četlo si.Jednou se zapomněla vrátit včas – tedy jedna z jejích identit. A realita se roztříštila.
DM 26 – Anseiola
A babičko? Proč máš tak velké oči? Doplněno v bonusovém kole. Byl jen jeden člen rodiny, za kterým Lucia jezdila nerada. Babička Patricia.„Kdyby někdy měnili obsazení Karkulky a z babičky náhodou udělali velkého, krvelačného vlka s velice ostrým jazykem, poslal bych do konkurzu naší babi,“ říkával často otec, když s Luciou zůstali sami.„A tatínku, proč má babička tak velké oči?“„Aby viděla, kolik maminka zase přibrala, jaký má tatínek nuzný plat, kde má naše auto jaký škrábanec, a že máš šaty ze sekáče,“ odpověděl tatínek. Ale to už se blížili do domečku zlého vlka, a tak raději zamkli pusy na zámek a nasadili úsměv. Holt rodinu si člověk...
DM 22 – Siny
Život je jako bonboniéra. Doplněno v bonusovém kole. Seděla v houpacím křesle u krbu a vzpomínala na své dětství. Prožila si krásný život a zážitky byly to jediné, co jí zůstalo. Všechno ostatní smetl čas. Krásu, lidi i ta dívčí léta – všechno bylo nenávratně pryč. Sáhla do kapsy pro to jediné, co si chránila jako ten největší poklad. Byla to malá krabička a v ní – zabalený čokoládový bonbón s kokosovou náplní. Vždycky nesnášela kokos, ale od té doby, co ten bonbón dostala, si ho přála ochutnat. Ještě teď jí v hlavě zněly jeho slova: ,,Až se ti svět bude zdát nesnesitelně hořký, sněz jí a on zesládne.“
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
