Blíží se uzávěrka
Už jen několik hodin nás dělí od uzávěrky prvního kola Spisovatelského klání. Zítřejším ránem počínaje začnou vycházet první díly soutěžních povídek. Aby se neztratily mezi jinými povídkami, nebude příští týden vycházet nic jiného. Záleží jen na vás, kolik děl se sejde a kolik času strávíme společně pod vrbou čtením nových příběhů. Prozatím si můžete všimnout, že byly založeny čtyři podrubriky, což znamená, že máme zatím čtyři účastníky klání. Doufám, že toto číslo nebude konečné. Těším se na vaše díla Eillen McFir Elat
Království Araxie – V. Tajný komplot
Od té doby, co Netyka navštívil hostinec U Starýho mola, už slunce dvakrát přešlo celou oblohu z východu na západ a teď, třetího dne, vysílalo své paprsky do útulné kuchyňky, kde právě propukla hádka. Na jedné straně žena mávajíc výhružně válečkem a na druhé její muž, vysoký a hubený, tisknoucí se ke zdi. „Řikam ti, že je mrtvej! Už tak leží tři dny!!!“ Křičela žena. „Nevypadá až tak mrtvě,“ bránil se muž. „Ještě včera trochu dejchal. Určitě jen spí.“ „Tři dny?!“ Vyjela žena. „Vyspává kocovinu. Přece jsem ti řek, kolik toho měl.“ „Právě proto ti povídám, že je po něm.“ Na to muž zareagoval novinou, kterou dneska ve městě zjistil. Žena jen spráskla ruce a vydechla: „To není možný.“...
Příběh nesmrtelnosti – 8. kapitola – Amen.
Na nebi nade mnou se honily modré obláčky a vytvářely nádhernou atmosféru letního dne.Až by z té poetiky jeden zvracel. Každopádně, já jsem stejně neměla čas se věnovat počasí a podobným tentononcům. Moji pozornost si totiž plně vyžádala Eltariel, která za mnou přišla s něčím, co silně připomínalo černý latexový obleček, který se hodil maximálně tak na sadomasochistické hrátky. A teď po mně ještě chtěla, abych si to natáhla na sebe! „Tak to teda ne, v žádném případě!“ El se na mě zmučeně podívala. „Co ti zase vadí? Tohle je normální oblečení elfských bojovnic.“ Znechuceně jsem pohlédla na tu lesklou černou hromádku, kterou mi podávala. „Ne. Hele, El, chápu, že máte nějaký svoje zvyky. A taky jsem ochotná se dost přizpůsobit. Ale...
Srdce duše čistá
Jen otevři srdce, duši svou…Když slunko ráno vstává, noc v království svém spává, rozhlédneš se po kraji a víš, že zase uvidíš. Slétl k tobě z nebes dolů, že napíšete báseň spolu. Jen srdcem duší čistou dál, vždyť psát může žebrák ba i král. Jen ten, kdo hlavu v jeho rukách mívá, ten, kdo srdcem se dívá, jen ten spatří jeho tvář, však na všechny dopadá jeho zář. Křídla průzračná láskou bílá duše úžasná píseň zpívá. Jen otevři srdce, duši svou, poletíš s ním tou krajinou. Krajinou zázraků nádherou bez mraků. Až sletíš dolů k nám, Nezapomeň!! co ti dal. Redakční úpravy provedla Janel...
Hrozba z vesmíru – 5. Odlet
Část 2: Temná planeta Jednoho dne je naložili do kosmické lodi. Ve chvíli, kdy zrychlení lodi naznačovalo, že opravdu z této hrozné planety odlétají, si oba dva velmi oddechli. Jak se zaradovali, když viděli, že jejich únosci nechali okna zprůhledněná, a přestože v lodi bylo pořád ještě to příšerné zelenavé světlo, které Bytostem připomínalo domov, a jež pro ně bylo přirozené (Mike s Petem si na ně ovšem nikdy nezvykli), tak za okny již příšerná dvě zelenavá slunce nezáří, ale je tam krásně černo s občasnými tečkami hvězd. Jak už se těšili domů! Na svou rodnou Zemi, žluté Slunce, zelenou svěží trávu, les, potoky a řeky, čerstvý vzduch a vítr, který jim zčechrá vlasy. Vždyť už tak dlouho byli zavřeni jen mezi čtyřmi stěnami, že si jen matně vzpomínali, jak to...