Prokletý strážce

Mrazivou měsíční nocí kráčel hlubokým sněhem mohutný kůň. Švihal hustým, do copánků zapleteným ocasem, neúnavně se brodil závějemi a z nozder se mu kouřilo. Jeho jezdec, zahalený v tmavém plášti s kápí, pevně držel uzdu a unavený seděl v sedle. Mrazivou měsíční nocí kráčel hlubokým sněhem mohutný kůň. Švihal hustým, do copánků zapleteným ocasem, neúnavně se brodil závějemi a z nozder se mu kouřilo. Jeho jezdec, zahalený v tmavém plášti s kápí, pevně držel uzdu a unavený seděl v sedle. Jel už mnoho dní a nocí, bez pořádného jídla a odpočinku, na pospas zimě. Ale této noci cíl jeho cesty byl už blízko. Kraj, kterým projížděl, byl téměř bez života. Vesnice byly vylidněné, větší města byla také tichá. A nad tím vším se vznášel temný opar smrti. Muž za celou svou...

Autor : dne 10/12/2008 | Svitky pergamenu, Depresivní | 0 komentářů

Vyprávění kaštanu

Zdravím vás, moji milí přátelé, co jste mě navštívili.Stojím tu u domu dobrých pár desítek let. Ptáte se, kdo se tu ozývá? Dobrá, představím se vám. Jmenuji se Jírovec Maďal, ale všichni mi říkají Kaštan. Mám i vznešené latinské jméno, ale tak mě nazývají jen botanici. Nejraději mě mají děti, hlavně na podzim, kdy moje malé kaštánky opouštějí rodnou náruč. Poznal jsem mnoho generací dětí. Byly tu děti a děti jejich dětí a všechny jsem měl rád. Byl jsem jejich úkrytem, důvěrníkem i přítelem. A to všechno má brzo skončit. Zbývá mi necelý rok života, ne proto, že bych byl nemocný, ale protože zacláním dalšímu rozmachu. Má tudy vést cesta a já jim překážím. Nevím, jestli je to pravda, ale šeptají si to. Byl jsem zasazen během druhé světové války, brzy poté, co se...

Autor : dne 10/12/2008 | Psychologické | 0 komentářů