Smilstvo
Z pirátského pera Simelie Mallorny -*- Smeták Johny Brett dostal část kořisti z rány a tak se rozhodl, že se vydá mezi suchozemské krysy a vybere si tam nějakou děvečku. Chvíli sice balancoval na svých mořských nohách, ale rovnováhu mu doplnilo trochu grogu. Ušel několik sáhů od škuneru a už vcházel do krčmy. Hodil mrtvý světla kolem, hledajíc dobře rostlý děvečky, když tu k němu přišla krčmářka a vrazila mu takového lepáka, že z toho viděl poletovat lebky. „Ty cáklej otrapo! Ty máš odvahu sem ještě lízt?! Nechám tě zmrskat za to, žes mě podved s tou…“ Pozdě mu došlo, že zrovna sem opravdu chodit...
Štědrost
Adventní stoslůvka z pera Klotyldy Malíkové. -*- Erika za překvapivě příjemného doprovodu koled posbírala svůj nákup na cukroví do tašek. Než však zamířila domů, zastavila se ještě u stromečku ověšeného přáními. Na chvilku odložila tašky a přáníčky se probírala. Věřila na důležitost času, společnosti a vůbec věcí, které se koupit nedají, ale nechtěla kvůli tomu zcela odstavit hmotná přání těch, kteří byli trochu bokem společnosti. Po chvilce se rozhodla. Přepočítala peníze a pak nakombinovala několik přáníček ze stromečku tak, aby sice nezruinovala sebe, ale mohla přinést co nejvíc radosti. S omluvným úsměvem nechala plné tašky na informacích a běžela shánět dárky, které snad přinesou radost, již...
Cudnost
Z pera Rose Daninatali -*- „Hele, holka, nedělej fóry,“ řekne oplzlým tónem muž a položí mi ruku na stehno. „Ne, děkuji, na večer mám jiné plány,“ odvětím a odsunu se z jeho dosahu. On ale stále dotírá. „Bude se ti to líbit.“ „To silně pochybuji,“ snažím se ho ignorovat. Muž začne být agresivnější. „Co je? Chováš se jako nějaká stará panna.“ Otočím se na něj s úsměvem. „Správně, teď si to odhadl,“ stále s úsměvem mu naliji zbytek svého pití do klína a se vztyčenou hlavou odcházím. Cudnost se v této době už moc nenosí. Ale já si počkám na toho pravého. Cudnost je...
Cudnost
Z pera Nebelbracha Mechachy -*- „Nebuď taková upjatá, žijeme ve dvacátém prvém století. Máš mě vůbec ráda?“ „A ty mě?“ odpověděla a smutně se na něj podívala. Pak mu dala sbohem. „Chlapi, tak tuhle sázku jsem prohrál. Jana je prostě neprůstřelná. Kdo je na řadě? Vendo, kterou si vezmeš na mušku ty?“ „Jano, já jsem taková kráva. Proč nejsem jako ty?“ „Mělas Vendu moc ráda.“ „To ty Romana taky. Jaks poznala, že to nemyslí vážně?“ „Nepoznala, jen jsem hrála na jistotu.“ „Co kdyby to myslel vážně a kvůli tomu se s tebou rozešel?“ „Kdyby to myslel vážně, tak by se kvůli tomu se mnou...
Střídmost – Krása Vánoc
Adventní stoslůvka z pera Indris Elwinor. -*- Před jedním z domů stavěl chlapec sněhuláka. Zrovna se snažil umístit jednu z koulí na vršek sněhové postavy, když ztratil rovnováhu a svalil se na zem. Když se zvedl, uviděl smějící se Anežku. „Nechceš mi raději pomoct?“ „Ne. Musím napsat dopis Ježíškovi. Určitě mi donese spoustu hraček.“ Chlapec trochu posmutněl. On vždy dostal jen jednu hračku. Ale přesto měl štěstí, protože byli na Štědrý den všichni spolu. Stůl měli sice malý, ale na něm krásný betlém, který vyřezal tatínek. A maminčina polévka byla lepší než drahocenná pečeně. Protože byla uvařená z lásky. Nevyměnil by svou rodinu za všechny hračky...
Statečnost
Z pera Mintaky Orionis -*- Táta byl velkej zbabělec. Vo mou výchovu se vůbec nestaral, všechno měla na hrbu máma. Mě i bráchu. Ale jedno mu nemůžu upřít. Byl statečnej. Když už to s ním šlo fakt hodně z kopce a nevěděl, co je realita a co alkoholický vopojení, tak se šel léčit. Ze dne na den se rozhod a šel. Dal to. Za tři měsíce se vrátil úplně jinej člověk. Nevím, kde se v něm ta síla vzala. Ale jednoho dne ji objevil. Pak se nám omluvil. Brečel u toho. To od něj bylo to nejstatečnější. Ty slzy. Poprvé se před náma nebál...
Statečnost
Z pera Klotyldy Malíkové -*- „Mám strach,“ prohlásil Radim tak nějak do ticha. Nebyl tu nikdo, kdo by ho doopravdy poslouchal, kdo by mu doopravdy odpověděl, ale to nevadilo. Byla to mantra, byl to rituál. „A to vadí?“ odpovídal mu ve vzpomínkách vlídný dědečkův hlas. „Přeci… mám strach,“ odporoval už jen v duchu. „Výborně, to znamená, že můžeš být statečný. Bez strachu strach nepřekonáš,“ usmál se trochu potutelně dědeček a vzpomínka se rozplynula. Radim se usmál. Kolik se toho jen dřív naláteřil a jak moc teď dědečkův pohled oceňoval. Měl strach, a právě proto ho mohl překonat. S tou myšlenkou se vrhl do obávané...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
