Závist

Z pera Theresy Meyers

-*-

Byla jednou jedna slečna, i nos mezi očima ostatním záviděla. Vždy připadalo jí, že vedle trávě zelenější bývá. Pravdou ovšem bylo, že ona tu svou nezalila. Ráda se dívala okolo, říkala si: „Vždyť ten si to nezaslouží, jak já bych to lépe využila!“ A bylo to. Nikdo se s ní nekamarádil, neb její závistivost poslouchat nik nechtěl. A tak brzy tato slečna byla sama. Nic jí však nebránilo závidět dál. Záviděla všechno, od zlatého zubu po dobrého druha. Nikdy ji však ani nenapadlo, jak málo vlastně stačí k tomu, aby sama měla vše, čemu by se jejímu srdci kdykoli zachtělo.