Střídmost

Z pera anonymního autora. Od malička měl problém se držet na uzdě. Jakmile se mu něco líbilo a viděl v tom byť jen nejmenší možnost využití, hned to musel mít. A nepřemýšlel nad tím, že takhle geniální mu to bude připadat maximálně týden, možná ani to ne. Poté vždy zjistil, že mu to akorát zabírá místo a uklidil to někde, odkud bylo až moc namáhavé danou věc vyndat. Vždyť si lépe poradí bez toho… Jenže toho neodrazovalo od dalších výhodných koupí, chyběla mu soudnost. A nakonec mu chyběly prostředky i na věci, které opravdu potřeboval. Přehodnotil svůj přístup a zjistil, že střídmost je...

Zoufalství

Z pera Viljy Carrie Dechant -*- Uvědomila jsem si, že doma už nemůžu být. Práci jsem zatím hledala marně, absolventka bez praxe, ale co umřel táta, domov se změnil v cizí místo. S mámou jsme si nikdy blízké nebyly a teď se vše zběsile horšilo. Byla jsem ochotná vzít cokoliv, jen abych měla příjem a mohla odejít. Po týdnech jsem narazila na inzerát, zajímavé místo, ale nutnost odstěhovat se do zahraničí. Nebýt zoufalá, nikdy bych jim životopis neposlala, bála bych se odejít, ale já zoufalá byla. Když se doma přestanete cítit vítaná, nemáte domov. Ozvali se obratem, chtěli mě a ze zoufalství se začalo velké...

Láska

Adventní stoslůvka z pera Anseioly Jasmis Rawenclav. -*- Moje babička je ta nejlepší na světě. Když mi nebylo dobře, byla tady. Když se rodiče rozváděli, hrála si se mnou a snažila se, abych nic z toho nevnímala. Když můj dětský svět zahalila šeď nesnášenlivosti a šikany, ona do něj vnesla světlo a radost. Díky ní jsem dnes tam, kde jsem. Moje kouzelná malá víla slaví v tento den 80. narozeniny. A já bych si moc přála, aby rozdávala radost ještě dlouho, vztekala se u televize a napekla ještě hromadu cukroví, kterým se vždy ládujeme ještě v únoru (protože tak to má být). Krásné Vánoce, babi. Mám tě ráda.

Smilstvo

Z pera Veronicy Narcissy Williamsové -*- Kdysi jsem smilnila – ó, to já ještě byla mladá! Naivní a možná právě proto zasnoubená. Chlapec byl milý, něžný a mladý – úplný opak toho, co mám já nyní! Úplněk tehdy na obloze zářil, můj milý v posteli a snoubenec v práci. Že bychom byli ticho, to se říct nedá, proto ve tři ráno soused na dveře klepá. Utrhla jsem se na něj – co sem dědek leze? Netuše však, že pohromu nese. Po pravém boku pštrosa měl, ten tichou nocí zavřeštěl. Milenec lekl se, že snoubenec jde, vyskočil z okna a hle – dopad’ přímo naň! Další den jsem vypsala dvojí...

Závist

Z pera Theresy Meyers -*- Byla jednou jedna slečna, i nos mezi očima ostatním záviděla. Vždy připadalo jí, že vedle trávě zelenější bývá. Pravdou ovšem bylo, že ona tu svou nezalila. Ráda se dívala okolo, říkala si: „Vždyť ten si to nezaslouží, jak já bych to lépe využila!“ A bylo to. Nikdo se s ní nekamarádil, neb její závistivost poslouchat nik nechtěl. A tak brzy tato slečna byla sama. Nic jí však nebránilo závidět dál. Záviděla všechno, od zlatého zubu po dobrého druha. Nikdy ji však ani nenapadlo, jak málo vlastně stačí k tomu, aby sama měla vše, čemu by se jejímu srdci kdykoli...

Štědrost

Adventní stoslůvka z pera Marka Williama Callawaye. -*- Štědrost, a doba Vánoc, nebo tedy v našem případě adventního období, tak nějak celkově patří k sobě. Už nějaký ten rok posílám peníze na různé projekty, které se právě v období adventu uskutečňují. Vřele doporučuji, můžete tak totiž potěšit více lidí, a dalo by se téměř říct, že tak můžete zabít tři mouchy jednou ranou. Máte-li dobré srdce, můžete někoho obdarovat, tím pochopitelně uděláte radost onomu člověku, a i sám sobě, protože něco takového, vás musí zahřát u srdce. A jak potěšit třetího člověka? Využijte adventní sbírku, a darujte něco, jménem někoho jiného. Věřte mi, že někoho to...

Lakomství – Bohužel…

Z pera anonymního autora -*- „Nemáš prosím na půjčení propisku? Zrovna mi dopsala…“ „Bohužel,“ odtušila Kristýna, aniž by se na spolužačku podívala. Nenápadně přitom zasunula fialovou propisku hlouběji do penálu. Samozřejmě, že propisku měla –⁠ není přece hloupá, psal se test, tak byla pro jistotu vybavená pěti propiskami. Ale Beáta by pro ni taky nic neudělala… Stejně jako včera ta důchodkyně v krámě. U pokladny paní pochybělo pět korun, které by jí Kristýna samozřejmě půjčit mohla, jenže proč? Každý dobrý skutek je po zásluze potrestán, vtloukal Kristýně táta do hlavy od malička. Přežijí jen nejsilnější. Nemám, bohužel, nemohu, nezlobte se, snad jindy. To byla její...