Pýcha
Z pera Nebelbracha Mechachy. -*- „Tolik zlatonek jako já nechytil nikdo. První jsem chytil už ve škole proti Zmijozelu. Prohrávali jsme o sto čtyřicet bodů, vyhráli jsme o deset. Po skončení školy jsem se profesionalizoval. V lize jsem pochytal zlatonek nepočítaně. Dostal jsem se do reprezentace a dotáhl svůj tým až do finále mistrovství světa.“ „Jenže v něm jste, jako ve všech důležitých zápasech, selhal. Nikdy jste žádnou soutěž nevyhrál. Nyní jste frajersky mával své přítelkyni do hlediště, zatímco chytač soupeře chytil zlatonku.“ „Ten chytil ve srovnání se mnou sotva polovinu zlatonek. Na nás výjimečné se nemůžete dívat jako na sebe či jiné obyčejné...
Naděje
Z pera Mintaky Orionis. -*- To ke mně jednou přišla na karty taková nóbl paní. A že nemůže mít děti. Potok slz mi tam prolila. Ptala se na maminku na zdraví. Tam to nevypadalo dobře. To jsem jí citlivě sdělila. Jenom kejvala hlavou a brečela. A pak se vodvážila zeptat na dítě. Jestli není aspoň malinkatá šance. Říkám jí, ať si sejme. A vyšla Naděje. Tak jsem si ji okem prohlídla a říkám jí, jak si je tak jistá, že už není v očekávání. Neřekla nic, jen zbledla. Rychle zaplatila a vodešla. Za devět měsíců jsem vod ní dostala fotku mimina. Jo, pane, karty...
Spravedlnost
Z pera Klotyldy Malíkové. -*- „Mám k dispozici značné finanční prostředky, určitě bychom se mohli nějak dohodnout,“ zopakovala žena a vrhla na Roberta až svůdně smutný pohled. Ten si povzdechl a opět zopakoval, že žádné úplatky nepřijímá. O něco později si Robert rovnal v hlavě všechny dostupné informace a důkazy. Ať se na to díval z kteréhokoliv strany, vycházelo mu, že obžalovaný muž prostě nic špatného nespáchal. A to přesto, že snaha jeho matky o úplatek působila jako silný důkaz viny. Robert si jako už ten den tolikrát povzdechl. Žena dosáhne výsledku i bez úplatku. Ale občas je spravedlivé udělat něco, co vypadá tak...
Statečnost – Legionář
Z pera Indris Elwinor -*- „Dědečku, vyprávěj mi o Rusku.“ Pan Novák vzhlédl od dřevěné podpěry, kterou právě vyřezával a podíval se na svého vnuka. Viděl, jak mu jiskří a oči a musel se pousmát. „Bylo to v roce 1916. Naše skupina se tenkrát dostala do velmi silného obklíčení. Všude kolem nás zuřila střelba a my věděli, že se nemůžeme vzdát. Kdyby nás chytl nepřítel, tak by to byl náš konec.„ „A nebál ses?“ To víš, že bál. A moc. Ale pokud něčemu věříš, tak víš, že pro to musíš udělat cokoli. Dokonce obětovat i svůj život. Jako my pro naši milovanou zem...
Hněv
Z pera Eame Vórimar. -*- Určitě to každý alespoň jednou zažil. Nervy v práci, zlobivé děti, špatný den i nálada a i ten nejvíce klidný člověk prostě vybouchne. Veškeré to napětí se nahromadí a přelije se v hněv. V té chvíli je nám dá se říci dobře, neboť to ze sebe dostaneme a ulevíme si, ale co naše okolí? Většinou to odnesou naši blízcí, kteří za to ani třeba nemůžou. Během našeho „běsnění“ tak můžeme říct i věci, které zabolí a těžko se vrací zpět, mnohdy to ani není možné. Proto i když je to často náročné, měli bychom si dobře rozmyslet, co komu...
Smilstvo – U Anděla – XVI.
Z pera Connora Iana McBrownniese. -*- Jednoho dne se to muselo stát. Stačilo jenom trpělivě čekat a udržovat si náklonost hostinské. Toho dne se hostinci velmi dařilo. Tolik hostů tam snad celé roky nebylo. Kdyby Sally tušila, že všichni ukrývají své pekelné ocasy, zešílela by. Naštěstí nespočet litrů piva jí v tom bránil. Zůstal jsem až do zavíračky, abych Sally mohl pomoct a tak trochu ji svést. Díky dobré náladě, mírné opilosti a nečekanému dotyku dlaní, část pasti sklapla. Co následovalo dále, je nepodstatné. Co bylo však podstatné, byl fakt, že Sally byla stále vdaná. Co by asi vesnice řekla o jejím smilnění? Past brzy...
Lstivost
Z pera Cinexe Stara -*- Lstivost, další neřest, která je nejen složitá na pochopení, ale i vysvětlení, či poukázání na konkrétní příběh. Dosáhnout něčeho, za pomoci lsti je na jednu stranu opravdu nechutné, na druhou někdy nezbytné. Existují situace, do kterých jsem se dostal i já, kdy se lest zdá jako jediná možná cesta k úspěchu. U lstivosti naprosto chápu, že je to bráno jako neřest, protože si vždy představíme nejohavnější metody lsti, ale myslím si, že někdy každý z nás byl lstivý, aniž by to třeba věděl. Nemyslím podobou krádeže a jiných metod, ale třeba jen vyslovením jedné lstivé, na první pohled obyčejné...







