Střídmost
Z pera anonymního autora. -*- Štěstí, muška jenom zlatá. Pro každého něco jiného znamená. A ona žila na ostrově. Se svou dcerou. Pomalu ani do čeho obléct se neměla, ale znamenalo to snad, že byla chudá? Necítila se tak. Měla vodu, jídla trochu, hlavně aby uživila dceru. To byl její cíl, aby po ní něco na té zemi zůstalo. V noci se neměli obě ani čím přikrýt, žily se zvířaty v lesech a největší hody byly, když začaly růst borůvky. To si je potom připravovaly na ohni každý den na jiný způsob. Pro někoho je málo několik sudů zlata, ale jinému stačí suchý krajíc...
Střídmost
Z pera Viljy Carrie Dechant. -*- Toník se na sraz moc těšil, psal si s těmi lidmi už přes rok a byli skvělí. Realita ho mile potěšila, i když během večera zjistil, že je u stolu jediný střízlivý. Ne, že by nic nepil, ale nikdy neměl potřeba pít nebo jíst víc, než potřeboval. Sklenka rozveselí a stačí. Cestou domů ho oslovila dívka, kterou jeho střízlivost zaujala. Pracovala do noci a touhle dobou v MHD střízlivé nepotkávala často. Padli si do oka, vyměnili kontakty, napsali si… Zpětně může Toník říct, že kdyby nebyl střídmým člověkem, ta dívka by ho minula bez povšimnutí. Místo toho dnes plánují...
* Tajný Valentýn *
Vypadal jako nemluvně, ale hlavu měl plnou nápadů. Tak moc chtěl, aby to pod Vrbou žilo, a nebál se čerpat inspiraci z minulých let. První měsíc jen pozoroval okolí a probíral se léty minulými. Mezitím na vrbových proutcích přibývaly další ctnostné i neřestné stoslůvky, které s obdivem pročítal. Nakonec se rozhodl, že jeho první prosbou pro autory budou – po vzoru předchozího roku – tajemné valentýnky. Ale ne ledajaké. Zaujala ho též tanka básně, které v čítárně vyšly. „To určitě pro nikoho nebude problém,“ pronesl tiše. „Jak jen, že jsou ty slabiky? Pět, sedm, pět a pak ještě sedm a sedm,“ dodal s úsměvem. -*- Již koncem předchozího roku jste měli možnost nahlédnout do kolébky a v ní najít človíčka, který vás bude provázet v čítárně po celý letošní rok. A jeho...
Lakomství
Z pera Theresy Meyers. -*- Všichni známe příběh pana Držgrešle od pana Dickense, ale víte, že takoví pánové (a dokonce i dámy) existují ještě dnes. A není jich zrovna málo. Bohužel to však není pohádka, a tak se návštěva duchů nekoná, ovšem jsou i jiné věci, které vedou k nápravě. Jednou totiž taková paní Držgrešlová šla koupit chleba, ovšem poručila si pouze čtvrtinu, aby ho celý snědla a neplatila zbytečně moc. A takhle chodila nakupovat již několik let, hezky vše přesně na počet. Ale jak se blížily Vánoce, začali jí lidé sami od sebe dávat dárky. Tak se stalo, že je obdarovala ona jejich...
Láska
Z pera anonymního autora. -*- Ve světle lampy pozorovala jeho tvář. Spal, vypadal tak bezbranně. Prohlížela si jeho řasy, nos i lícní kosti, chtěla si je navěky vštípit do paměti. Ve skutečnosti by jeho rysy poznala i poslepu, poznala by ho podle kroků i způsobu, jakým otevírá dveře, a mezi tisíci vůněmi by vždy poznala jeho vlasy. Milovala ho. Tolik ho milovala. Vždycky si myslela, že láska znamená, že s tím druhým dokonale sednete, že ten druhý vždy udělá to, co si přejete. Nebyla to pravda. Pravá láska byla, když váš ten druhý štval k zbláznění, a vy jste se na něj přesto nedokázali...
Pomluva
Z pera Simelie Mallorny. -*- Ze začátku kamarádkám říkala pouze věci, co dokázala zjistit, ale byly tak dychtivé po nových drbech, že když žádný neměla, musela si něco vymyslet. A vlastně se jí to i zalíbilo. Vymýšlela si různé pikantnosti o děvčatech, které neměla ráda a dělalo jí dobře, že někdo jí poslouchá a směje se společně s ní. Jenže nyní se někdo rozhodl jí udělat to samé. Někdo ze staršího ročníku o ní řekl velmi choulostivou věc, která nebyla pravdivá a Meredith se to vůbec nelíbilo. Pomalu začínala chápat, jak se ostatní museli cítit, když je pomlouvala za zády. Rozhodla se s tím...
Naděje
Z pera Princess Star. -*- Z Prasinek obě dívky odcházely velice smutné. Aby oběma zlepšila náladu, rozhodla se Abiha, že dnes Betty seznámí s Eduardem. Naskytla se k tomu vhodná příležitost, když se procházely Příčnou ulicí, kde hledaly dárek pro madam Rosmertu, který by jí udělal radost. Eduarda potkaly, když vycházel z obchodu Prvotřídní potřeby pro famfrpál. „ Ahoj Edo,“ pozdravila ho Abiha. „Jé ahoj! Co vy tady?“ odpověděl na pozdrav a zadíval se na Betty. „Ty jsi ta holka s rozepnutou brašnou, viď?“ usmál se. „Eduard – Betty,“ nelenila Abiha. „Moc mne těší. Zrovna se chystám do Krucánků a Kaňourů, přidáte se?“ Betty pociťovala velkou...







