Termorita

Šílený příběh Mary Sue z Londýna, jak ho exkluzivně zaznamenaly Lairen a Morrigan. Vlastně příběh Termority Microsoftové z Londýna, moje chyba. (Jméno hlavní hrdinky je složeno z přezdívek autorek, pouze Lair v té době vystupovala jako Terulka). A aby nedošlo k omylu opravdu se jedná o parodii.Za osmi čističkami a třemi dálnicemi v jižním Londýně žila překrásná přitažlivá blondýnka Termorita. Jednou, když si takhle šla nakupovat do středu města (samozřejmě doprovázena houfem pískajících chlapců, kteří ji zvali na večeři), narazila na reklamu na „superrychlý Internet“. Protože stál „pouze“ 200 dolarů, rozhodla se, že si jej koupí. Zaplatila prodavači a ten jí vtiskl do rukou malou kartičku zabalenou v zavinovačce s přiloženým balíčkem, na...

XII. kapitola – Vražedná touha

Black Chrysanthemum Depresivní děj tohoto smutného příběhu se odehrává ve vesničce Roxville, jež skýtá útočiště partě mladých lidí, jejichž styl života se trochu vymyká normálnosti. Mají svůj svět, názory, lásky, ale všechny svazuje jedna věc. Problémy. Každý z nich má svůj svébytný příběh, je něčím odlišný a vidí skutečnosti trochu jinak než ostatní. Jejich příběh však není jen tak ledajaký, postupem času se jim do cesty připlete jeden závažný problém. Problém, s nímž se jde jen těžce vypořádat. Je obtížné říci, jestli to dokážou, nebo se naopak jejich kořeny rozpustí… *Děkuji Bee a Morrigan za beta-read* Kroky ve tmě, tichounce se nesou, neslyšně jednoduše bolestivou smrt přinesou. Viktorovy smaragdové oči překrýval takřka fanatický lesk, když vešel pod...

Na dně aneb vlevo dole

Ve válce se vždycky zapomínalo na takové banality, jako je úklid. Pokud se ovšem nejednalo o úklid těl, především neoficiálně zabitých, kteří byli v nesprávnou dobu na nesprávném místě. Každý týden očekávala zprávy o dalších neoficiálně zabitých z řad jejích známých. Většinou se to obešlo bez jakýchkoliv překvapení, protože člověk se po čase naučí čekat nečekané a smiřovat se s nastalými věcmi během několika sekund, aniž by se ono smiřování projevilo navenek. Počet překvapení se však snižoval, protože lidé odcházeli. Město se vyprazdňovalo stejně rychle jako nafouknutý balónek, který vyklouzne z ruky. Jen chyběl ten směšný živočišný zvuk. Ten všem nahradily naprosto neživočišné zvuky kvílení, pláče, spílání a hrozeb. Odcházející dav produkoval tragickou symfonii...

XI. kapitola – Pamatuj na smrt

Black Chrysanthemum Depresivní děj tohoto smutného příběhu se odehrává ve vesničce Roxville, jež skýtá útočiště partě mladých lidí, jejichž styl života se trochu vymyká normálnosti. Mají svůj svět, názory, lásky, ale všechny svazuje jedna věc. Problémy. Každý z nich má svůj svébytný příběh, je něčím odlišný a vidí skutečnosti trochu jinak než ostatní. Jejich příběh však není jen tak ledajaký, postupem času se jim do cesty připlete jeden závažný problém. Problém, s nímž se jde jen těžce vypořádat. Je obtížné říci, jestli to dokážou, nebo se naopak jejich kořeny rozpustí… *Děkuji Bee a Morrigan za beta-read* Stojí smrt na prahu, přešlapuje zesnulou zahradu, kosti pod nohami ošklivě křupají, strach a děs její počínání nahání. Odpoledne zlatavé slunce zářilo...

Zlatý proutek ’08

Podrobnosti k naší první výroční soutěži „Zlatý proutek“, čtěte a dozvíte se víc 😉 Možná jste se právě z „úvodky“ dozvěděli o zbrusu nové soutěži na Sub Salix, a proto spěcháte sem, dozvědět se něco více o pravidlech. Jsou v celku jednoduchá, soutěže se účastní každá povídka zveřejněná v sekci „Svitky pergamenu“ od založení stránek (tj. 9. 10. 2007) až do 1. září tohoto roku, což znamená, že pokud jste svoji povídku ještě nezveřejnili, máte k tomu právě teď jedinečnou možnost. A jak bude soutěž probíhat? 1. září se uzavírá přijímání povídek a od té doby můžete vy, čtenáři, hlasovat na hogwarts v soutěži prof. Eillen (každý může poslat svoje tři typy), za každý bude povídce připočítán hlas. Do druhého kola se dostanou povídky s...

Růže pláčí

Výsledek jedné melancholické nálady. Přivábí vás vůně, uchvátí krvavě rudý květ na dlouhém stonku, avšak má trny… Chce vás jen přilákat blíž, abyste si ji mohli beze vších obav prohlédnout. „Mami, mami,“ zanaříkalo sotva šestileté děvče a rozeběhlo se zahradou ke své matce. „Podívej!“ Ukazovala jí červenou krůpěj krve na prstu. „To ta růže!“ obvinila rudou květinu s dokonale tvarovanými listy. A v zápětí vykřikla: „Ona pláče!“ Na vrcholku listu se usadila kapka, snad to byla rosa. „Hloupost, květiny nepláčí!“ „Ale ano,“ vykřiklo děvče, „pláče, protože jsem se na ni rozzlobila,“ dodala šeptem. Růže pláčí. Smilujte se nad růžemi, ony za to nemohou. Nejsou...

Svět v oušku jehly

Jak to bylo ve skutečnosti s Šípkovou Růženkou?Paní Jehličková žila ve Stužkovém údolí už nějakých čtyřicet let. Nikdy nemluvila o tom, kde žila předtím, a řekněme si to otevřeně, nikdo, kdo kdy paní Jehličkovou viděl, by si nemohl myslet, že je jí čtyřicet, takže někde žít musela. Po pár kradmých pokusech to z ní vymámit se všeobecně vzdalo dál o to usilovat. Avšak chybička se vloudí… Ono všeobecné usnesení proběhlo den předtím, než se Amélie Kroupová narodila. Takže ji poněkud minulo… „Amélie, sundej Bochníka ze střechy! Zase tam vylezl a teď nemůže dolů, blbec.“ „Jistě, mami!“ Drobná postavička vyskočila z houpací sítě zavěšené mezi dvěma javory a během pár okamžiků už šplhala po osvědčených lezeckých bodech na štítu domu....